Peruffo, Ambrogio OFM

 Životopis Františka Noska čtenáři POUTNÍKA samozřejmě znají, přesto máme za to, že bude zajímavé přečíst si, jak jej viděl již před šesti desetiletími italský františkánský autor.

 Třetí řád sv. Františka shromažďuje pod svůj prapor pokoje a lásky lidi všech politických tříd. Vždy, od středověku až po naši dobu, byl cvičištěm seraficko-katolického ducha, školou činnosti a svatosti.

 V našem 20. století dal povstat v každém národě ušlechtilým duším povolaným k apoštolátu v naléhavé a bouřlivé době. Širokou a hlubokou stopu v katolickém a sociálním životě zanechal ve svém Československu Dr. František Nosek , poslanec a ministr, františkánský terciář; narodil se 26. dubna 1886, zemřel poměrně mladý ve věku 49 let 17. dubna 1935.

 Neúnavný pracovník

Ve své poslední nemoci řekl svému příteli: „Když mi Bůh dá zdraví, vrátím se znovu a energicky k práci.“ To je v syntéze shrnutý celý jeho život, bohatý na poučení: nepřetržitá práce pro katolickou věc a za velikost vlasti.

 Poznal radostnou františkánskou marnotratnost: dávat - a dávat sebe. Od mládí se věnoval apoštolátu mezi mladými, a zůstal vždy mladý a přítel mládeže. Byl apoštolem, mužem činnosti. Zápal, vždy životní a planoucí, jej podněcoval k plnému dávání sebe sama ve všech formách katolického apoštolátu.

 Velmi brzo uviděl hasnout ve svém srdci ty nejkrásnější naděje smrtí jediného syna; a zakrátko zůstal v opuštěném domě sám, když mu zemřela i žena.

 Stíny a prázdnota, vkrádající se kolem něho, zjemnily jeho mysl a ubité, zkrvavené srdce. V oné šeré hodině, s očima upřenýma na Boha, svého jediného Utěšitele, vrhal se celým svým bytím do víru apoštolátu, oplývaje energií, nevyčerpatelný v iniciativách, neúnavný v práci.

 „Jsme nedokonalí služebníci“

 Třetí řád, jehož byl pokorným a věrným členem, viděl v jeho tradičním světle: jako vychovatele mystických duší a vojáků římskokatolického apoštolátu. S tímto františkánským chápáním bylo v souladu jeho myšlení a činnost.

 Bystrá a pronikavá mysl v pátrání po pravdě; odvážný v obhajobě spravedlnosti; svou výbojnost za dobro však dokázal přikrýt pláštěm nejhlubší pokory. Odmítal potlesk a pochvalu, a vždy se omlouval s poznámkou: „Jsme nedokonalí služebníci.“

 Duše prvotřídně františkánská; v jeho srdci se odrážely všechny potřeby, bídy a utrpení bližních. Jeho obdivuhodná činnost směřovala k tomu, aby zahlazoval tyto naléhavé potřeby a řešil je.

 Na zmírnění sociálních potřeb zakládal pomocné ústavy pro chudé ženy, kroužky pro mládež, exerciční domy. Spravoval rovněž Sdružení sv. Kláry, středisko studií, kursů, kongresů, zvláště pro mládež, pro výchovu mladého katolického muže k zítřejší zodpovědnosti v rodině a v národě.

 Všechna jeho impozantní díla žila a prosperovala na podkladu bezedné charity Třetího řádu, úrodného na podněty a skutky. Zcela se zasvětil dobru bližního: s majetkem, životem, radostně, františkánsky, z lásky k Bohu. Stal se všem vším se srdečností tak nezměrnou a hlubokou, že v ní zapomínal sám na sebe.

 A zemřel chudě, jako pravý syn sv. Františka.

 Politik

 Jeho činnost se kladně odrážela především na politické půdě. Dosáhl doktorát práv na pražské universitě. Jako mladý muž spravoval finanční ústav v hlavním městě. Pohled na problémy a otázky ekonomické a finanční prohluboval cestami a návštěvami v různých zemích. V hlavních zahraničních střediscích a městech, ve styku s nejvýznamnějšími lidmi a sociálními organizacemi a ústavy získal bezpečné životní znalosti o nejzávažnějších časových otázkách, hlavně těch, které si všímaly ekonomických a finančních sporů.

 Psal a diskutoval v časopisech, v novinách s učeností a názorným ostrovtipem, přičemž jako normu důsledně kladl nauku církve. V politických zmatcích i společenských revolucích měl vždy za cíl roznášet a objasňovat papežské učení, a dovolával se neměnných zásad katolické morálky.

 Orientací k vyšší a bohatší mravnosti společenských problémů bylo vynořující se hledisko, které určoval Dr. Nosek. Ve všech svých posláních a v křečovitých záchvatech století vždy vynesl své cenné slovo, které mělo vibrace vysoké a hýbající lidskosti; bylo jakoby burácejícím hromem jasnosti a loajálnosti. Slovo výborné, smířlivé, napravovatelské. Kdekoli se objevil Dr. Nosek, tam zavládla vznešená mysl a dobrota srdce.

 Poslanec a ministr

 Po nesmírných útrapách světové války vstoupilo na půdu evropského života Československo, sjednocené, svobodné, nezávislé. Dr. Nosek se zúčastnil národního a politického života, aby se dožadoval práv pro katolíky a obhajoval je. Jako delegát Československé strany lidové v Revolučním národním shromáždění přispěl mocným a obdivuhodným přínosem a specializací ke kodifikaci prvních zákonů republiky.

 Od samého začátku obnovené národní svobody byl zvolen poslancem parlamentu, kde byl vybrán za člena různých komisí ekonomicko-finanční povahy. Roku 1925 mu bylo svěřeno ministerstvo vnitra; v létech 1926-1929 byl ministrem pošt a telegrafů.

 Jako zkušený národohospodář byl vysílán do hlavních měst Evropy, aby na širší základně zintenzivnil vzájemnou výměnu zboží. Zúčastnil se mnoha mezinárodních ekonomických konferencí, kde vzbuzoval všeobecnou pozornost účastníků jako hluboký znalec této rozsáhlé panoramy problémů.

 Dr. Nosek vykonal za katedrami, na kongresech, v ministerstvech velký a značný vzestup. I političtí protivníci si ho vážili pro jeho důslednost a přímost. Nebyl obyčejným politikářem: spolehlivost, ryzost, otevřenost byly jeho dary známé a ceněné ode všech. Neznal protichůdná kolísání a hry o prestiž, malicherné a nedůsledné slovíčkaření; kráčel rovně podle své rovnováhy: blaho náboženství a velikost vlasti.

 Noviny uvádějí, že na jednom zasedání finanční komise chtěli v důsledku zhoršující se světové krize různí členové odstoupit, zastrašeni, že by nedokázali překonat nesmírné těžkosti. Nosek, vedený svou láskou k vlasti, se zdvihl přede všemi zástupci různých stran a náboženství, a nastínil širokými a teplými tahy život sv. Františka, vzor činnosti a odvahy,jenž s tvořivou vírou převýšil lidi a věci nadlidskými silami, až se mu podařilo dosáhnout cíle, k němuž ho volal Bůh. Rozehřívající improvizace katolického poslance naplnila údivem všechny, takže se přesvědčili o nevyhnutelnosti, že je třeba přinést únavu a oběť pro blaho národa.

 Příkladný život

 Celá jeho apoštolská činnost byla shrnuta do několika málo zářivých slov, když se významný státním vyslovil: „Byli jsme zlomeni v naší nedůvěře, neboť jsme viděli jeho příkladný život.“

 Příkladný život terciáře, katolíka, občana, úředníka a ministra, prožívaný v tichu, tak jako život všech velkých hrdinů a vzorů víry a křesťanské vzdělanosti.

 Ambrogio Peruffo OFM

 Terziari d\'oggi

ze slovenského překladu Terciári dneška (Prešov 1946)

přeložil do češtiny a redakčně upravil

 Radim Jáchym OFM