Holota, Benedikt OFM

         Loňského roku jsem dostal od Jendy, staršího syna našeho bratra terciáře RNDr. Jiřího Mrázka CSc., populárního geofyzika a člena České akademie věd, překvapující zprávu:

„Bratře, představ si, náš táta lítá ve vesmíru!“

Jenda, který utekl za totality a dosáhl v cizině doktorátu technických věd a slušné vědecké kariéry, přiletěl z Kanady, aby byl přítomen slavnostního předání Osvědčení, vydaného Českou astronomickou společností a schváleného Mezinárodní astronomickou unií, která souhlasí s pojmenováním objevené planetky 31324 (asteroidu) na počest českého geofyzika Jiřího Mrázka jeho jménem.

Asteroidy (planetky) jsou malá tělesa ve vesmíru, obvykle nepravidelných tvarů, o průměru několika desítek metrů až několika set kilometrů. Dráhy většiny známých asteroidů leží mezi drahami Marsu a Jupiteru v tzv. hlavním pásu. První asteroid byl objeven 1. ledna 1801.

V průběhu 200 let se vytvořila a ustálila pravidla označování a pojmenování asteroidů. Poté co Minor Planet Center (MPC) označí planetku jako těleso s velmi přesnou dráhou, má objevitel přednostní právo navrhnout pro ně jméno, a svůj návrh doprovodí krátkým vysvětlením, tzv. citací. Objevitel může pojmenování nebo sepsání citace přenechat i někomu jinému. Jména planetek posuzuje komise pro označování malých těles ve vesmíru při mezinárodní astronomické unii. Tato komise ustanovuje pravidla a je zodpovědná za pojmenování malých těles sluneční soustavy kromě měsíců a planet. Komise může návrh jména planetky a citaci pozměnit nebo i odmítnout. Přijatá jména se zveřejněním v cirkulářích MPC stávají oficiálními.

K slavnostnímu předání Osvědčení o pojmenování planetky 31324 Mezinárodní astronomickou unií jménem JIŘÍMRÁZEK pozvala rodina doktora Mrázka své nejbližší přátele. Slavnostnímu aktu předsedal za Českou astronomickou společnost doktor Jiří Grygar, byla přítomna i objevitelka planetky Lenka Šarounová, která objevila planetku 27.4.1998 na Ondřejově, a dlouhodobým sledováním určila její přesnou dráhu a vypočítala, že planetka obletí Slunce za 5,35 roků. Tím dostala přednostní právo planetku pojmenovat. Citaci, tj. krátké zdůvodnění pojmenování připravil Dr. Jiří Grygar. Zní:

            Jiří Mrázek (1923-1978) byl český geofyzik, který se zaměřoval na studium ionosféry, ale měl mnohem širší zájem o vědu, filozofii a klasickou hudbu. Mistrně popularizoval astronautiku, astronomii, počítačovou vědu a příbuzné obory. Byl televizní a rozhlasovou hvězdou až do konce svého života.

V průběhu slavnostního předání Osvědčení jsme vzpomínali na doktora Mrázka – našeho bratra terciáře Bonaventuru - a připomínali si různé příhody z  jeho života. Jenda, jeho starší syn, velmi pěkně zavzpomínal na otce a na to, jak ho měli oba jeho synové, Jenda a Ivo, upřímně rádi, jak byl pro ně NĚKDO, protože jeho svědectví lásky k celé rodině bylo na vysoké úrovni.

 My, kteří jsme znali doktora Jiřího Mrázka, vydáváme svědectví nejen o jeho horlivém vyznávání františkánských ideálů, nýbrž také o tom, že tyto ideály žil. (Viz Benedikt Holota OFM: Hovory na nemocničním lůžku, Zvon Praha 1994 – pozn. red.)

V jeho písemné pozůstalosti nacházíme zajímavé úvahy o františkánství a víře:

Dvě cesty.

Mají františkánské ideály ještě význam v moderním světě?

Vztah vědy a náboženství.

Je v přírodních vědách místo pro absolutno?

Je styčná plocha mezi teologií a fyzikou?

Věda a víra.

            Po předání Osvědčení rodině pozval Jenda Mrázek celou společnost na večeři. Pozdě večer jsme se prošli osvětlenou Prahou, vzpomínali a Na Příkopech se rozloučili. Jenda naše setkání zakončil větou:

„Tak vidíš, bratře: Až umřem, budem ve vesmíru s tátou lítat i my.“

Benedikt Holota OFM