Rozsypané hvězdy
Svatyně byla vybudována z iniciativy katechety P. Arnošta Olivy, který od roku 1919 sbíral finanční prostředky a jednal o stavbě kostela s příslušnými úřady. Ty rozhodly, že chrám nesmí stát ve středu Vysočan, ale v tehdy neobydlené části v polích nebo mezi továrnami. Pro stavbu kostela v Nových Vysočanech zajistil dr. Nosek koupi pozemku a po složitých jednáních až 6. října 1929 byl položen základní kámen, který posvětil biskup dr. Antonín Podlaha. Za necelý rok byla stavba dokončena a 7. září 1931 biskupem Podlahou vysvěcena. Tehdy to byl filiální kostel ke kostelu sv. Václava v Proseku. Již v září však byl postaven před kostelem široký třípatrový dům, který zakryl pohled na kostel. Protože z úředního rozhodnutí na budově nesmělo být označení „kostel“, je na zdi průchodního domu nápis „Svatyně Krista Krále“.
Projekt vypracoval stavitel Bedřich Vrzal ze stavební a projekční firmy Nekvasil, která také projekt realizovala. Halový prostor připomíná tovární haly, které obklopovaly kostel. Na výzdobě interiéru se podílel sochař Damian Pešan, kterého si vybral Josip Plečnik jako spolutvůrce chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech. Damian Pešan se inspiroval beuronským slohem, přineseným k nám koncem 19. století benediktiny z německého Beuronu. Většina Pešanových soch, včetně ústřední postavy Krista Krále, byla osazena do roku 1932. Malíř Zikmund Rudl, který se účastnil dostavby chrámu sv. Víta, pro vysočanský kostel vytvořil obrazy pro boční oltáře sv. Václava a Panny Marie a křížovou cestu.