Klarisky-kapucínky

Dne 10. září 2004 bylo slavnou mší svatou, kterou celebroval českobudějovický biskup Jiří Paďour OFMCap v kapli sv. Anežky české ve Šternberku, oficiálně ukončeno putování ostatků svaté Kláry po České republice. Během svého třítýdenního pobytu navštívila svatá Klára na čtrnáct míst v naší zemi. Jednalo se většinou o komunity bratří a sester františkánské rodiny.

Jak se celá tato pozoruhodná akce zrodila? Za všechno může jedna obvyklá kapitula sester kapucínek ve Šternberku  na přelomu února a března. Na ní padl „osudný“ návrh, zúčastnit se akce putování ostatků svaté Kláry, kterou organizovaly sestry klarisky z Protomonastera v Assisi u příležitosti Jubilejního roku svaté Kláry. Ovšem kromě několika nejasných informací jsme nic přesnějšího nevěděly. S Boží milostí a dokonalým uměním mezinárodní komunikace našeho provinciála Lukáše Šebáka OFMCap. však stačilo jen několik telefonů a zázrak byl na světě. A tak krátce po Velikonocích mohly začít přípravy na příjezd a pobyt svaté Kláry u nás.

Byly jsme překvapeny,  jakého zájmu se Kláře v naší zemi dostalo. Kolik komunit bratří i sester projevilo zájem s Klárou se setkat, přijmout ji ve svém působišti a připravit odpovídající program pro tamní věřící. A jak jsme i později zjistily ze zpráv, které nám jednotlivé komunity zaslaly, nikde nechybělo skutečné nasazení a nadšení pro věc. Je proto jisté, že ani Klára nemohla zklamat a nechat nepovšimnutu a neodměněnu všechnu tuto námahu, starost, úctu a pozornost, které se jí dostávalo na každém kroku.

Ostatky vstoupily na naše území časně ráno 17. srpna. Za jejich strážce a ochránce byli vybráni novicové bratří kapucínů, kteří pro ně se svým magistrem Kryštofem a br. Vojtěchem vyrazili do Itálie na slavnost svaté Kláry 11. srpna večer. Protože oficiální přivítání ostatků a rozvinutí putovní akce mělo začít až 18. srpna, měly jsme tak příležitost strávit s naší Matkou téměř celé dva dny klidného přebývání v modlitbě a naslouchání, jak je i nejvlastnější našemu kontemplativnímu povolání. Již na 18. 8. ráno jsme měly pro věřící připravenu moderovanou adoraci a růženec se svatou Klárou. Večerní program  byl sestaven z večerních chval, přednášky Ludmily Pospíšilové OSF o svaté Kláře, obřadu přijetí ostatků a slavné mše svaté, kterou celebroval Šimon Bátory OFMCap. Ještě ten večer jsme se s Klárou rozloučily a ona se vydala na svou cestu.

Společně s texty, které obsahovaly Průvodní list sepsaný pro tuto příležitost, oficiální obřad Přijetí ostatků a ukázky několika stránek z putovní kroniky, která provázela celé Klářino putování po různých zemích světa, jsme zaslaly i výzvu všem komunitám, aby nám poslaly krátkou zprávu o průběhu Klářiny návštěvy u nich. Z došlých zpráv tak můžeme sestavit následující vyprávění:

Svatá Klára v Zásmukách

Relikviář s ostatky sv. Kláry byl přivítán 20. srpna v Zásmukách u Kolína, kde právě probíhalo letní setkání Františkánské mládeže - FrMolu. Její příjezd byl skvěle načasován, protože na setkání právě ten den probíhal „den pouště“. „Svatá Klára tak doputovala do domu, kde vládlo ticho, modlitba a usebrání. To vše v osobní režii mladých příznivců františkánství.“ Ve 20 hodin se konala bohoslužba smíření a ve 22 hodin byla zahájena celonoční adorace u relikviáře. Společný program se skládal z proseb, díků a chval. Četly se úryvky ze života sv. Kláry a kolem půlnoci se FrMoláci začali rozcházet. Někteří vytrvalci však zůstali a střídali se po hodinách u sv. Kláry. Ráno se ještě všichni sešli, aby se společně s Klárou  pomodlili ranní chvály. Pak už se Klára spolu s bratrem Jakubem vydala na další cestu. Ten den ji totiž očekávali věřící v Liberci.

Svatá Klára v Liberci

V Liberci se na setkání se sv. Klárou připravovali již od prvního okamžiku, kdy se o této akci dozvěděli. Vytiskli oznámení, které bylo zasláno do všech farností ve městě a ve vikariátu a bylo rovněž uveřejněno i v měsíčníku litoměřické diecéze. Vedle oznámení byly k dispozici i tři informativní články o svaté Kláře, které měly veřejnost připravit na toto jedinečné setkání. Z Liberce také pochází heslo, které jsme zvolily jako motto celého putování po České republice – „Klára putuje za Anežkou“( v italštině: S.Chiara va a trovare                S. Agnese). Protože v nesnadném náboženském prostředí severních Čech nebylo vhodné přicházet s tradičními pobožnostmi, postavili uctění ostatků sv. Kláry na hodinovém hudebně-recitačním pásmu s následující mší svatou a kázáním o. Radima Jáchyma OFM. Tento program probíhal ve dvou libereckých farnostech (ze čtyř), které jsou svěřeny Menším bratřím. Výhodou bylo, že putování připadlo na sobotu a neděli a bylo tak možné využít obvyklých časů bohoslužeb. Počet věřících vysoko převyšoval běžnou prázdninovou účast a aby pro všechny nezůstalo setkání s Klárou jen pouhou epizodou, byly pro ně připraveny i upomínkové obrázky.

Svatá Klára v Jihlavě

Ostatky sv. Kláry připutovaly do Jihlavy v neděli odpoledne z Liberce. Po přivítání byly vystaveny k úctě věřících v minoritském farním kostele. Odpolední pobožnosti se zúčastnili bratři z místní komunity spolu se sestrami z kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka, společenství SFŘ, a také věřící z Jihlavy a okolí. V programu pobožnosti byly modlitby, promluva o sv. Kláře, rozjímání nad úryvky z Privilegia chudoby a ze Závěti sv. Kláry, litanie a požehnání ostatky. Následovala nedělní mše svatá a po ní uctívání ostatků  věřícími. V pondělí 23. srpna byly slouženy obě mše svaté jako votivní ke sv. Kláře. Během celého dne přicházeli lidé do kostela, aby se v tichu modlili u ostatků. Po ranní ši svaté, v úterý 24.8. byly po rozloučení ostatky převezeny na další místo, k otcům františkánům do Moravské Třebové.

Svatá Klára v Moravské Třebové

Také bratři františkáni se na setkání s Klárou dopředu připravili. Ve všech farnostech  ohlásili, co se chystá, a že jsou všichni na tuto mimořádnou událost zváni. Ostatky sv. Kláry doputovaly z Jihlavy 24.8. dopoledne. Pobožnost uctívání ostatků byla naplánována po mši svaté v 19 hodin v klášterním kostele. Vše začalo po společných nešporách. Na úvod kvardián Petr shromážděným popsal, co vlastně ostatky jsou, povyprávěl historii ostatků, vysvětlil symboliku relikviáře. Pak byl relikviář přenesen a umístěn na oltář obětního stolu. Následoval program, během něhož se střídal zpěv, recitovaný  hymnus ke sv. Kláře, ticho i meditace. Četly se úryvky z Klářina životopisu a jejích listů. Na závěr mohli věřící osobně uctít ostatky dotykem, úklonou nebo políbením. úplným zakončením byla četba ze Závěti sv. Kláry a áronské požehnání s jejími ostatky. Po uzavření kostela byly ostatky přeneseny k přenocování do kaple bratří. Druhý den dopoledne je bratři Petr a Augustin odvezli do brněnského kláštera sester klarisek.

Svatá Klára v Soběšicích

Ostatky k sestrám klariskám dorazily 25. srpna. Byly vystaveny v jejich kapli, kam mají přístup i ostatní věřící, a tak se svatá Klára mohla těšit z pozornosti sester i těch, kteří za ní přicházeli, aby s ní strávili několik svých volných chvil. Nejdůležitějším dnem byl 27. srpen. Po obědě skupina františkánů a františkánek z Bratislavy zahrála představení o životě svaté Kláry. Večer se pak konala slavná mše svatá za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrle a  provinciálů Menších bratří z Prahy a Bratislavy. Zájem lidu byl takový, že se ani všichni nevešli do kaple sester. Po mši svaté byly ostatky vystaveny úctě věřících. Další den se pak Klára stěhovala k bratřím kapucínům přímo do Brna.

Svatá Klára v Plzni

V Plzni svatá Klára pobyla od 5.-7. září. Ze stručných zpráv víme jen, že v neděli se konala celonoční adorace v „Domečku“ bratří františkánů a v pondělí večer byla slavena mše svatá, po které následovala zajímavá přednáška o životě sv. Kláry v podání p. Emila Soukupa.

Konečně 9. září se svatá Klára vrátila opět k nám do Šternberka, kde jí čekalo skutečně velkolepé završení jejího putování po krajích českých i moravských. Odpoledne jsme zahájily společnými nešporami ze sv. Kláry, po nich následovalo hudebně-recitační pásmo „Kvítky sv. Kláry“ v našem podání, svědectví s. Ancilly o jejím vztahu ke svaté Kláře, a pak už jsme předaly slovo o. arcibiskupovi Janu Graubnerovi, který slavil slavnou mši svatou společně s o. biskupem Jiřím Paďourem OFMCap a dalšími pěti kněžími.

Následující den byl opět ve znamení oslav sv. Kláry. Ráno jsme pozvali věřící na společnou adoraci a růženec se sv. Klárou. Odpoledne pak byla připravena moderovaná meditace podle knihy H. Schneidera „Kontemplace svaté Po mši svaté byla svatá Klára vystavena k úctě věřícím. Mile nás překvapil velký zájem lidí, kterých přišlo neobvyklé množství, a v neposlední řadě i skutečnost, že přítomnost Patronky televize vylákala i její zástupce, a tak se zpráva o Klářině přebývání v naší vlasti dostala ke sluchu i širší veřejnosti.

Klára tak znovu potvrdila slova, která o ní byla řečena: „Klára tedy Jasná jménem, byla však jasnější svým životem, nejjasnější pak svými ctnostmi. Jak podivuhodná jasnost svaté Kláry! Jak živá byla síla tohoto světla a jak silné je světlo tohoto zdroje jasnosti! I když se toto světlo uzavřelo v klášterní skrytosti, přece z ní vyzařovalo do světa. V těsném klášteře se soustřeďovalo, aby se pak rozlévalo do světa v šíř i dál. Střežila je uvnitř, a přece vyzařovalo ven. Ano, Klára se skrývala, a přece byl její život zjevný všem. Klára mlčela, její sláva však křičela.“

A jaký byl celkový dojem z tohoto Klářina putování? Docela určitě to byly dny plné požehnání a milosti. Dny nového setkání s Klárou, tedy tou, která je jasná, která umí kontemplovat zář slávy, která zná tvář samotného Krále slávy. Kéž by toto naše setkání s ní v nás uchovalo aspoň odlesk toho Světla, které se stalo její slávou.

Sestry klarisky-kapucínky ze Šternberka