Pańczak, Alojzy OFM
Ve františkánském martyrologiu čteme pod datem 5. února: „V Nagasaki v Japonsku umučení 23 františkánských mučedníků, z nichž 6 patřilo do Prvého řádu: sv. Petr Křtitel Blasquez, komisař, sv. Martin Aguirre od Nanebevstoupení, sv. František Blanco, španělští kněží, dále akolyta Mexičan sv. Filip od Ježíše, dva bratři laici sv. František od sv. Michala a Portugalec sv. Gonsalvo Garcia, vedle nich dále 17 patřících do Třetího řádu, kteří pomáhali misionářům v apoštolské službě. Všichni byli podle příkladu našeho božského Spasitele ukřižováni a postupně každý proboden dvěma kopími. Takovým způsobem, zpívajíce z výše kříže Boží chvály a hlásajíce víru v Krista, naplnili svoje slavné mučednictví. Pius IX. slavnostně zapsal jejich jména do seznamu svatých.“
Příchod františkánů do Japonska
Třebaže existují domněnky, že křesťanství se dostalo do Japonska už v 8. století, skutečnou evangelizaci začal teprve sv. František Xaverský, který se tam dostal 15. srpna 1549. V průběhu dalších dvou let svého působení pokřtil kolem 1500 Japonců. Misie svěřená jezuitům se dobře rozvíjela. Roku 1587 byl počet křesťanů odhadován na 205 tisíc. Staralo se o ně 43 kněží, kterým pomáhalo přes 73 kleriků a řeholních bratří, z nichž 47 byli Japonci.
Japonsko bylo v tomto období volnou federací mnoha knížectví uznávajících formální svrchovanost císaře. Skutečnou vládu vykonávali šogunové. Jedním z nich byl Toykotomi Hideyoši (1535-1598). Zpočátku byl křesťanům nakloněn, později však 1587 z politické vypočítavosti vydal dekret, kterým úplně zakazoval hlásání evangelia a veřejné konání bohoslužeb. Nepřikázal však jezuitským misionářům, aby opustili krajinu; ti zůstali a když přijali vnucená omezení, nenápadně dále konali dílo evangelizace.
Mezitím ctižádostivý šogun Toykotomi Hideyoši, jenž snil o velkém japonském impériu, začal ohrožovat Filipíny, které patřily Španělsku. Jejich gobernador chtěl oddálit nebezpečí a získat čas, a proto 30. května 1593 vypravil poselství s bohatými dary, do jehož čela byl postaven učený o. Petr Křtitel Blasquez (1542-1597), těšící se pověsti svatosti. On i ostatní poslové: o. Bartoloměj Ruiz, František ze San Michele a tlumočník Gonsalvo Garcia (1562-1597) byli františkáni přísnější španělské větve řádu, tak zvaných discalceatů čili bosých františkánů.
Po překonání mnoha obtíží stanuli před tváří nelítostného šoguna Hideyoši, jenž prý, pohnut prostotou bratří, nejen že uzavřel přátelskou dohodu s Filipínami, ale kromě toho nečekaně dovolil čtyřem františkánským poslům, aby zůstali v Japonsku a založili tam katolickou misii. Nadto jim přislíbil všechnu hmotnou pomoc.
Působení misionářů
Misionáři si za první sídlo zvolili tehdejší hlavní město Miyako (Kioto), kde si po mnoha obtížích a novém zásahu šoguna vybudovali dvoupatrový klášter s kostelem zasvěceným Panně Marii Andělské. Vedle kláštera vznikly dva špitály - útulky celkem s padesáti lůžky. Okolo se usadilo mnoho křesťanů, kteří dali počátek nové osadě Los Angeles - Andělé.
Příštího roku gobernador Filipín znovu vypravil k šogunovi jako posly tři další františkány, kteří po zakončení poslání dostali dovolení zůstat v Japonsku. To umožnilo založit novou misii v Nagasaki. Byla tam vybudována malá kaplička a útulek pro malomocné.
Roku 1596 příchod ještě dalších dvou františkánů umožnil otevřít třetí působiště v Osace, které vzhledem k chudobě, jež tam panovala, bylo nazváno Betlém. Všude kolem misií vznikly špitály, sirotčince, školy a usazovali se tam křesťané. V průběhu tří let počet nově pokřtěných spojených s františkánskou misií dosáhl kolem 20 tisíc.
Horlivější a osvědčení křesťané byli přijímáni do Třetího františkánského řádu. Oni pak vedli vzniklá díla, byli z nich katechisté, tlumočníci a starali se o hmotné záležitosti misie.
O práci misionářů říká jedna ze soudobých zpráv: „Viděl jsem velmi vzdělané řeholníky, jak klečeli před malomocnými a čistili jim rány. ... Jsou to lidé málomluvní, kteří vytvářejí mimořádná díla v Boží službě a pro duchovní dobro bližních. Jejich vpravdě františkánský život, chudý, pokorný a umrtvený, činí je podobnými prvním druhům sv. Františka.“ Po modlitbách a mši svaté „léčí nemocné a malomocné ve špitálech, naslouchají zpovědím, kážou, křtí a stále se zdokonalují v japonském jazyce.“
Hrozby a uvěznění
Přes dobře se rozvíjející misii se objevily těžkosti. Jednou z nich byl odpor buddhistických duchovních. Jinou byla skutečnost, že ať by misionáři udělali cokoli, stále byli pokládáni za cizince, a jejich další služba záležela na vztazích evropských zemí (které měly své kolonie v Asii) s Japonskem. Odpor protestantského Holandska vůči katolickému Španělsku přinášel své plody v tomto koutě země intrikami, bezohledným bojem o sféry vlivu, což japonští vládci využívali pro své politické cíle. Rovněž je třeba mít na paměti, že dekret šoguna Toykotomi Hideyoši z roku 1587, třebas nebyl uplatňován, stále platil. Otevřená, široká misijní činnost františkánů v protikladu k jen nenápadné činnosti jezuitů rozmnožovala františkánům stoupence, ale také nepřátele. Stačila jen záminka, aby byli odstraněni.
Španělská námořní loď „San Felipe“, která převážela bohatý obchodní náklad a byla 20. října 1596 vážně poškozena bouří, uchýlila se na jeden z japonských ostrovů. Přítomnost vojáků na palubě využil Hideyoši, aby obvinil Španělsko z úmyslu uskutečnit invazi na ostrovy, a nechal zabavit náklad. V důsledku této události se španělští občané včetně misionářů a jejich stoupenců stali nepřáteli státu.
O slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince 1596 byly všechny tři františkánské kláštery obklíčeny a na řeholníky uvaleno domácí vězení. Trestu smrti unikli řeholníci z klášterů v Nagasaki a Osace. Nakonec bylo z kláštera v Kioto 24 vězňů odsouzeno 2. ledna 1597 na smrt ukřižováním. Poprava měla být vykonána v Nagasaki. Mezi odsouzenci bylo 6 františkánů Prvního řádu: Petr Křtitel Blasquez, Martin d\'Aguirre od Nanebevstoupení (1567-1597), František Blanco (+1597), Filip Las Casas od Ježíše (1535-1597), František ze San Michele (+1597), Gonsalvo Garcia (1562-1597), dále 3 japonští jezuité: Pavel Miki (1556-1597), Jan Soan z Goto (1578-1597) a Jakub Kisai (1533-1597), a konečně 15 františkánských terciářů; cestou na místo popravy byli připojeni dva další terciáři.
Alojzy Pańczak OFM
Swieci meczennici japonscy
Piotr Chrzciciel i towarzysze
Glos sw. Franciszka 10/2004
z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM
(příště dokončení)