Přerovští františkáni na exerciciích opět v Pavlovicích u Přerova

 

Společenství Sekulárního františkánského řádu Přerov absolvovalo ve dnech 4. až 7. srpna t.r. v prostorách ř.-k. fary v Pavlovicích u Přerova svá duchovní cvičení.

 

 

 

 

Tématickým vedením a koordinací akce byl pověřen bratr Česlav Křížala, poradce úR SFŘ Praha. Kromě něj přednášel „O hledání PRAVDY“ a „Náboženské lhostejnosti“ vojenský kaplan P. Jaroslav Kníchal, který v sobotu 6. srpna dopoledne celebroval v místním chrámu Páně svatého Jiljí mši svatou - nejen pro frekventanty exercicií, ale také pro pavlovické farníky. Po bohoslužbě byl bratr Jiří Konštacký z Lipníka nad Bečvou slavnostně přijat jako novic (s řádovým jménem Antonín Paduánský) do přerovské františkánské komunity. Otec Jaroslav připomněl „svým ovečkám“, že v rámci nedělních svatovavřineckých hodů uvítá přerovská farnost své někdejší duchovní pastýře – kteří v Přerově a v Předmostí pastoračně působili za éry pana děkana P. Josefa Lambora. Před polednem nabídl exercitantům další cyklus přednášek a jejich interpretaci. Po společném „agape“ a během polední přestávky měli zájemci možnost očistit své duše ve svátosti smíření, příp. navštívit své přátele a známé v zdejším Domově důchodců. Odpoledne následovala závěrečná část přednáškového cyklu s velmi bohatým „diskusním blokem“, jenž byl po večeři vystřídán františkánskou adorací v kostele, která probíhala až do pozdních nočních hodin.

 

 

 

 

Po ranních františkánských chválách sloužil v neděli dopoledne u svatého Jiljí sváteční bohoslužbu mladičký kněz, vykonávající duchovní službu v Rajnochovicích (v Podhostýní).

 

 

 

 

Jeho kázání bylo motivováno sobotním svátkem Proměnění Páně na hoře Tábor. V římské liturgii je slaven od XI. stol.- tedy celé jedno tisíciletí - každoročně v den 6. srpna.

 

 

 

 

Posilněni třemi šlechetnými dary Ducha Svatého, obdarováni Vírou, Nadějí a Láskou – ještě jednou jsme se přemístili z chrámu Páně do farní budovy, kde nám bratr hostitel - kostelník, ministrant i „kastelán“ v jedné osobě – bratr Aloiz Umrian naservíroval k obědu na rozloučenou stravu, hodnou královských výsostí.

 

 

 

 

Nezbylo nám, než rozloučit se navzájem a pospíchat do Přerova, abychom se ještě stihli pozdravit na přerovské farní zahradě se svatovavřineckými hodovými hosty, zvláště s kněžími, kteří v přerovském děkanátě a regionu kdysi řadu let pastoračně působili především za éry pana děkana P. Josefa Lambora – blahé paměti.

František Antonín Cigánek OFS

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. srpna 2005 zemřela naše ministra, sestra Hana Terezie Vaňková. Za celé společenství prosíme o modlitbu. Společenství SFŘ Benešov u Prahy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oprava:

Nedopatřením vypadl v 7. čísle POUTNÍKA na str. 5 závěr Řeči otce Benedikta Holoty OFM pro otce Stanislava Juříka OFM. Laskavě si doplňte:

Bůh je k nám štědrý. I smrtí nás nesmírně obdarovává. My to ale prožíváme, jako by nás o všechno obíral.

Dnes se s otcem Stanislavem loučíme.

Všechno byla milost. Všechno byl dar.

I když otec Stanislav zemřel – ŽIJE!

Život je věčný.

Věčný život není něco. Věčný život je NĚKDO.

„JÁ JSEM TEN ŽIVOT“ – praví Pán.

Buď velebený na věky.