Čech, Zdirad

4. ledna                                                                 + 1310

Narodila se asi v roce 1240 jako Origna Menabuoi ve Svatém Kříži na Arnu ve střední Itálii v chudé rodině, a protože od dětství byla jiná než ostatní děti, měla potíže. Před divokými hrami sourozenců dávala přednost tichým modlitbám, kajícím skutkům a umrtvování. Jak dospívala, rozdíly v povahách se zvětšovaly a když ji rodiče začali nutit do sňatku, který jim připadal výhodný, a nebrali ohled na to, že touží po zasvěceném životě, nezbylo, než aby odešla do Lukky a našla si tam službu. Našla nejen práci a byt, ale i přítelkyně, s nimiž mohla prohlubovat svůj duchovní život. Vydaly se na pouť do Gargana ke sv. archandělu Michaelovi a pak do Říma, kde našly spřízněnou duši v paní, která jim poskytla byt a pro Orignu našla nové jméno: pro její velkou lásku ke Kristu jí říkala Kristýna (Christiana). Snad právě tam také vstoupila do třetího řádu františkánské rodiny, nebo se alespoň k tomu rozhodla, protože z Říma putovaly družky do Assisi a odtud zpátky do Lukky, kde nalezly mecenášku, zakladatelku nového kláštera Panny Marie. Protože tenkrát ještě nebyla napsána řehole pro pravidelné terciáře, přijaly pro svůj klášterní život řeholi augustiniánů. To bylo v roce 1296. V dalších letech sestra Kristýna těžce onemocněla a zůstala nepohyblivá, a v roce 1310 zemřela. Celý život byla věrná Pánu a On byl věrný jí: z mnoha zázraků na její přímluvu se mohli radovat občané města i Kristýniny rodné obce Svatý Kříž, až v roce 1587 lucký biskup potvrdil nepřetržitou úctu a v roce 1776 příslušná kongregace úspěšně zakončila beatifikační proces a papež povolil místní úctu a vlastní mši. V následujícím roce dovolil úctu v augustiniánském řádu, jehož řeholi panny užívaly.  A protože byla Kristýna františkánskou terciářkou, vzpomíná na ni i františkánské martyrologium.

Kresbu postavy blahoslavené Kristýny provázejí znaky Lukky a papeže Pia VI.

Zdirad Čech