Františkánská mládež
Nejsme si zcela jisti, zdali si nás, tj. Františkánskou mládež, alias FrMol (= z ruštiny františkanskaja moloďož), ještě pamatujete, neboť poslední pozvánky na naše akce nebo zprávy o tom, co jsme společně podnikli, se v Poutníku objevily kdysi dávno na jaře 2004. I když tento přísun informací z naší strany na delší čas ustal, FrMol - kupodivu - nezanikl. Jen jsme nějak „nestíhali“. „Nestíhání“ je taková současná infekční nemoc, dost možná nebezpečnější než ptačí chřipka, a úmrtnost na ni je poměrně vysoká. Nám se z ní podařilo vykřesat díky efektivnějšímu rozdělení úkolů mezi více lidí, takže se ctěné čtenářské obci Poutníka opět ozýváme, uctivě ji zdravíme a dovolujeme si dáti ve všeobecnou známost, cože jsme to v uplynulém čase „prováděli“:
Abyste si mohli udělat o nás konkrétnější představu: společenství FrMolu jsou, kromě již zmíněné Jihlavy, v Praze, Plzni, Brně, Olomouci a Opavě při klášterech některého z mužských či ženských františkánských klášterů. Několik našich příznivců je volně rozeseto po dalších koutech naší vlasti (České Budějovice, Jeseník, Zachotín…). Scházíme se až na výjimky pravidelně každý týden, náplň setkání je různorodá: modlitebně-duchovně-společensko-hravá. Jednotlivá společenství se ráda navštěvují, z čehož vzniká tzv. „frmolení“. O tom, co podnikáme, si více můžete přečíst i prohlédnout na fotkách na našich stránkách www.frmol.signaly.cz.
Asi vůbec nejradostnější zpráva o nás je, že sv. František nepřestává oslovovat srdce mladých lidí a v našich společenstvích se objevují stále nové tváře (hledíme především na mládí ducha, nikoli na letopočet v občanském průkazu). Předloni na podzim vzniklo i jedno společenství zbrusu nové, a to v Jihlavě. Díky za to patří (kromě Pána Boha samozřejmě) sestře Kateřině SMFO, která se mládeži při kostele Panny Marie Nanebevzaté, spravovaném minority, věnovala a vznik společenství podnítila.
Ve stejný čas jako se rodilo jihlavské společenství došlo k další závažné události: Jeden ze zakládajících členů FrMolu, neboli náš Patriarcha František Žídek, vstoupil ve stav manželský a jeho syn Pavlík rozmnožil nikoli řídké řady už druhé frmolí generace. Ovšem to zároveň znamená, že Patriarcha frmolí dění sleduje už pouze z povzdálí od teplého krbu rodinného.
Asi už je v tuto chvíli čtenářům jasné, že tento příspěvek je pojat více jako žertovné pozdravení než hlubokomyslné pojednání, proto si vám dovolíme předložit i pro nás velice důležitý teologický objev z loňského roku: Při jednom tzv. frmolení, kdy brněnské společenství navštívilo jihlavské, byl objeven biblický základ FrMolu a s tím i jádro našeho charismatu. Jedná se o verš Lk 1, 39. Pokud si nemůžete hned vzpomenout, co na tomto místě Písmo praví, pak připomínáme, že pojednává o Matce Páně, která „se vydala na cestu a spěchala do hor“. Je to tady: posvátný spěch, neboli FrMol!
A s tímto se uctivě loučíme a těšíme opět někdy na počtenou.
Vaše Františkánská mládež
Texty pod obr:
1. Tato fotka z druhého ročníku velké prázdninové akce v Zásmukách u Kolína v roce 2004 dokumentuje, že po Františkově vzoru ve FrMolu úcta ke kněžím vzkvétá…
2. Tradiční každoroční pouť FrMolu po stopách sv. Františka a jeho druhů měla letos čistě pánské obsazení. účastníci byli z Prahy, Brna, Plzně a Opavy. Nedocenitelným způsobem našim poutníkům sloužil a úskalími konverzace v italštině proplouvat pomáhal bratr Dominik OFM