Müller, Miloslav OFS

(Publikováno v časopise Přehled č.10/1935 pod názvem Katolík)

František Nosek je osobností plně náboženskou. Toto jádro jeho bytosti neznamená jednostrannost ani výlučnost: znamená, že u něho bylo náboženství celistvým a skutečným poměrem k Bohu, který vnikal do všech fází jeho myšlení a jednání a který byl poslední příčinou, pohnutkou, pramenem, cílem jeho osobnosti ...

Jeho život byl stálým laickým apoštolátem a typickým vzorem laického apoštola pro každého věřícího muže. Především nerozlišoval mezi civilním životem a mezi náboženskou činností. Mnohý totiž, snad většina katolických pracovníků, chová se, obyčejně musí se chovat ve svém civilním povolání zcela indiferentně, mnohý, ač by mohl, nemyslí vůbec na Boží zájmy ve svém povinném zaměstnání a věnuje této náboženské činnosti druhou část svého života, volný čas. Tím vlastně žije dvojím životem: jedním zcela přirozeným, z něhož je činnost pro Boha zcela vyloučena, druhým výslovně náboženským, který je zase odloučen od skutečného života přirozeného. Živé vědomí skutečných Božích práv na celý život působilo u dr. Noska, že mu celý život byl příležitostí pro šíření zájmů Božích. Tak dovedl úplně samozřejmě mluvit s některým úředníkem nebo zaměstnancem, projednávat nějakou peněžní záležitost a přitom mezi řečí prohodit nějaké slovo povzbuzení, napomenutí, obrátit myšlenky na záležitosti mravní apod. Tím vlastně převáděl morální teorie do skutečného života...

Když členové kontrolní a úsporné komise parlamentní rozhodli se jednou pro mimořádné překážky nechat už své úmorné práce, dr. Nosek, který v ní viděl vynikající, i když neuznávanou ... práci ve prospěch bližních - vyžádal si slovo a začal asi takto: „Četl jsem, pánové, nedávno v revue Stimmen der Zeit pojednání o tragédii svatých. Mluví se tam především o svatém Františku, který, jak víte, budí dosud sympatie celého světa svým postojem ke stvoření a pojetím chudoby. ...Tento světec stanovil ve své řeholi vysoký ideál křesťanské dokonalosti hlavně po této stránce chudoby, ale jak se dalo čekat, jeho následovníci brzo slevovali. Když odešel do Orientu hlásat křesťanství mohamedánům, odchýlili se mnozí hodně od jeho ideálů.“ – „Ale, pane kolego, co s tím tady?“ ptal se předseda komise. „Prosím, už to bude. – Tedy sv. František se vrátil a viděl, jak se mu dílo boří, jak není pochopen ani svými nejbližšími. Co dělat? Svatý František však stavěl dál: když nemohl dosáhnout 100 % svých ideálů, spokojil se s 50 %, snad i s 30 %. A to se opakovalo mnohokrát. – Pánové, kolik jsme asi my dosáhli procent stanovených cílů? Myslím, že aspoň 30 jistě...“ „A to ne, pane kolego, to víc!“ řekl jeden člen komise. „Tak máme snad přestat?“ – „No, už rozumíme. Tak, pánové, příští schůze bude...“

Tak asi nám to vyprávěl ve svém kroužku. Dr. Nosek totiž své poslání ve státě nechtěl zastávat sám podle svých názorů, ale vědom si omezenosti lidského poznání, měl určitý poradní kroužek z nejrůznějších vrstev.

Podstatně zkrátil a převedl do současné češtiny Miloslav Müller OFS

 Foto 487 (1)

Text k obrázku:

„Dr.Ant.Švehla, předseda vlády (uprostřed) a Dr.Fr.Nosek, ministr pošt (druhý zleva) návštěvou v automatické telefonní ústředně v Praze, Jindřišské ulici (na hlavní poště), 6.června 1927

Převzato ze sbírek České pošty s.p., Poštovního muzea v Praze