Klášter založil moravský pán Jan Velen z Boskovic údajně roku 1230, a tato fundace byla o dva roky později potvrzena králem Václavem I.  Jan Velen věnoval minoritům pozemek v místě dnešního kláštera. Nejprve byl postaven kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli a malý konvent, do něhož byli téhož roku uvedeni první bratři.  Byla to zřejmě dřevěná provizorní stavba, ale již v září 1244 se zde konala řádová kapitula. V roce  1262 kostel i konvent při požáru města celý vyhořel.  Král Václav II. pak daroval brněnským minoritům velký pozemek, na němž dal postavit nový, větší, výstavnější klášter a kostel s rozšířeným patrociniem sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Touto donací areál vzrostl na rozsáhlý prostor od dnešní Minoritské ulice až k Měnínské bráně. Nicméně klášter byl opět zničen požárem roku 1306 a znovu celý přestavován a znovu osídlován. Nedostatek vlastních učenců byl řešen povoláním teologů přímo z Itálie. V průběhu 16. století se pod tlakem protestantismu i v tomto klášteře projevil dobový úpadek řeholních společenství, areál kláštera byl zredukován o jednu třetinu. Za třicetileté války byl pozemek kláštera dále zmenšen o část hřbitova. V 16. století začíná klášter znovu rozvíjet svou činnost. S ní je spojena i rozsáhlá přestavba kláštera, která probíhala až do poloviny 18. století. V roce 1723 byla dokončena i barokní přestavba klášterního kostela, vedle něhož byla vybudována Loreta a Svaté schody, a tak se stalo toto místo oblíbeným poutním střediskem. Klášter sloužil svému účelu i po reformě Josefa II. a stal se sídlem provincie. Ve 20. století klášter za 2. světové války utrpěl při bombardování rozsáhlé škody, po jejich odstranění však v padesátých letech byl klášter zrušen a budova sloužila jako internát a zčásti jako prostory pro kanceláře moravské galerie.  Jen malou část kláštera využíval farní úřad, a tím se podařilo zachránit alespoň část dědictví, které zde zanechaly předchozí generace. O kulturní vyspělosti svědčí zachovalá sálová knihovna, která obsahuje kolem 10 000 vzácných svazků teologické a filozofické literatury.

Po návratu minoritů do zdejšího kláštera v roce 1990 začala postupná obnova řeholního života. Minorité začali také v tomto klášteře vydávat časopis Immaculata, a tak navázali na tradici, kterou založil polský minorita P. Maxmilián Maria Kolbe. Kromě práce ve farnosti rozvíjejí ještě další aktivity, například prázdninové rekolekce pro mládež, františkánská setkání mládeže na Cvilíně a rekolekce v duchu lidových misií ve farnostech. Klášter tak opět slouží svému účelu a stal se duchovním centrem uprostřed města Brno, tak jak jím byl kdysi.

Text pod obr. na 4. str. obálky:

Loreta – Svaté schody

Na 2. str.: Klášterní knihovna