Houška, Petr Alk. OFM
13. května r. 1917 ve třetím roce prvé světové války zjevila se Panna Maria třem dětem pasoucím ovce nedaleko portugalské vesnice Fatima. Děti, jak známo, se jmenovaly Jacinta, Francisco a Lucie, která byla nejstarší. Zjevení se opakovalo každého třináctého v měsíci až do 13. října toho roku, kdy bylo před mnohatisícovým davem lidí dotvrzeno zázračnými úkazy na slunci. Panna Maria vybízela k modlitbě a pokání. Lucie po brzké smrti svých dvou sourozenců se stala řeholnicí a důvěrná sdělení Panny Marie zaznamenala. To jsou patrně známá fakta.
Méně známé asi bude, že 13. květen, kdy došlo k prvému fatimskému zjevení, je významným dnem i jinak. Toho dne udělil tehdejší papež Benedikt XV. v Sixtinské kapli ve Vatikánu biskupské svěcení Msgre Eugeniovi Paccelimu, který byl krátce předtím jmenován nunciem v Mnichově. Pacceli se stal po 22 letech papežem, který přijal jméno Pius XII. Tento papež nazývaný papež andělský vyhlásil r. 1950 učení o nanebevzetí Panny Marie za článek víry.
Přešla léta a píše se 13. květen r. 1981. Papež Jan Pavel II. projíždí v rámci generální audience po Svatopetrském náměstí a rázem je zasažen kulkou atentátníka Agci. Avšak jak později Jan Pavel říkal, „jedna ruka vystřelila, druhá vedla kulku“. Kulka, která zasáhla papeže, minula hlavní břišní tepnu o pouhých pár milimetrů. Dále byla uchráněna páteř a každá větší nervová uzlina. Druhá kulka způsobila jen nepatrné zranění na papežově lokti. Svatý otec byl přesvědčen, že ruka, která usměrnila smrtící střelu, byla tajemná ruka Mariina. Bylo právě výročí jejího fatimského zjevení. Po pětihodinové náročné operaci bylo možno sdělit, že papežův stav je uspokojivý. Když se po roce plně uzdravil, vykonal ve výroční den fatimského zjevení děkovnou pouť do Fatimy, aby poděkoval Matce Boží za ochranu.
Zdá se vám, že ten 13. květen se nějak výrazně zapsal nejméně třikrát do církevních dějin? A že mezi těmi třemi daty není snad náhodná souvislost, ale souvislost věcná, vnitřní? Panna Maria přicházející v těžkých dobách na pomoc církvi, bere do své ochrany dva mariánské papeže, jednoho už předem, když přijímá biskupské svěcení, a druhého v okamžiku smrtelného nebezpečí. Maria byla předpověděna ve Zjevení sv. Jana jako žena oděná sluncem, proti níž nic nezmůže nepřítel lidstva symbolizovaný drakem.
Ovšem Panna Maria přichází ve Fatimě s prosbou či požadavkem, který má léčit duchovní krizi lidstva: tímto lékem je modlitba a pokání. Její poselství, nikdy ve své úplnosti nezveřejněné, varuje před zkázou, nebude-li použito těchto léků. Lidstvo nepoučené tragediemi 20. století jde po špatných cestách. Modlitba věřících však může odvracet zkázu – modlitba spojená s polepšováním života každého z nás. Vzpomeňme, že kdysi Bůh ve Starém zákonu byl ochoten ušetřit Sodomu a Gomorhu pro deset spravedlivých. Jeden svatý člověk má mnohem větší váhu než mnoho hříšníků. Svatost je totiž pozitivní hodnota, hřích je negace dobra. Leon Blois kdysi napsal, že je jediný smutek, totiž že nejsme svatí. Je však třeba se o to snažit.
A právě v tom je fatimské poselství stále aktuální.
Maria ukazuje ke Kristu, svému Synu. V nikom jiném není spásy. On je jedinou nadějí Evropy, která by se měla sjednocovat především na svých křesťanských základech, jak ukazuje veliký prorok současnosti, nynější Svatý otec Benedikt XVI. Je třeba hájit neotřesitelné mravní hodnoty, jak znovu zdůraznil na letošním setkání rodin z celého světa ve španělské Valencii.
Mariánská úcta jde ruku v ruce s úctou Eucharistie. Kristus je mezi námi. Klaníme se tomu, který přijal působením Ducha svatého lidské tělo z Panny Marie. Maria byla první monstrancí, prvním svatostánkem před Ježíšovým narozením. Dnes je Matkou církve a církev žije z Eucharistie, která je středem, ohniskem jejího života. Píše-li starokřesťanský autor, že i ve dvou či třech je pro tebe církev, pak i naše dnešní společenství kolem Kristova obětního stolu je církví v malém, společenstvím pod ochranou Panny Marie.
Kéž by toto naše společenství vyzařovalo do svého okolí hodně duchovního tepla, světla a lásky.
Amen.
homilie při mši sv. 13. 7. 2006
při „Fatimském dnu“
v bazilice sv. Jakuba v Praze