Klášter sester Neposkvrněného Početí Panny Marie v Olomouci

 

 

Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu sv. Františka z Assisi vznikla v padesátých letech 19. století v olomoucké arcidiecézi sloučením dvou začínajících společenství františkánských terciářek: české z Přerova a německé z Moravské Třebové. Od počátku sestry rozvíjely činnost hlavně ve výchově a vyučování, dále v sociálně-charitní oblasti a v pastoraci. To vše pak vnitřně pronikal duch smíru. Sestry byly nazývány „šířavské“ a později také „kralické“ podle místa mateřince v Přerově na Šířavě a v Charitním domově pro řeholnice na Hoře Matky Boží u Králík.

 

Klášter v Olomouci byl založen v roce 1936 jako filiální dům. Sestry se zde věnovaly ošetřovatelské a zdravotní péči, sociální pomoci chudým rodinám, které navštěvovaly, vyučování náboženství a výuce konvertitů. V domě poskytovaly ubytování pro sociálně potřebné dívky a ženy, rozdávaly chudým potraviny, léky a oblečení. Pořádaly zde také duchovní obnovy pro dívky.

Dům stojí v historické části města na Dolním náměstí vedle kapucínského kostela Zvěstování Páně. Není typickou klášterní budovou, byl zakoupen v r. 1935 od Rolnické spořitelny a musel být potom opraven a přizpůsoben pro nový účel. Ve druhém poschodí byla zřízena kaple a klauzura sester. První poschodí a přízemí sloužilo pro ubytovávání dívek a žen, jeden byt pro domácího kněze a vrátnice s přijímací místností pro výdej potřebným.

 Za komunismu v r. 1950 byly sestry z kláštera v Olomouci vystěhovány a odvezeny do soustřeďovacího kláštera ve Filipově, odtud byly ještě několikrát stěhovány do různých míst a pracovišť, převážně textilních továren. Od r. 1960 byly postupně všechny shromážděny v Charitním domově na Hoře Matky Boží u Králík. Tam žily a pečovaly o toto poutní místo až do r. 2002.

 Bez souhlasu sester byl v r. 1958 olomoucký dům převeden do vlastnictví Městského národního výboru. Jejím posledním uživatelem byla Strojní traktorová stanice, která zde měla kanceláře a tiskárnu. Po pádu komunistické totality byl dům v Olomouci navrácen a znovu opraven a změněn v klášter s kaplí zasvěcenou Neposkvrněnému Početí Panny Marie. Tiskárnu převzala Matice Cyrilometodějská, která je nyní v domě v pronájmu a v přízemí má prodejnu s náboženskými knihami a předměty.

 Řeholní komunita na tomto místě byla obnovena v r. 1991. Některé sestry začaly pracovat ve službách Charity a jiné se věnovaly studiu. Protože Olomouc je studentským městem, jedno patro domu bylo zařízeno jako ubytovna pro studující dívky. Tato ubytovna zde trvala až do r. 2002. Od toho roku byl olomoucký dům ustanoven sídlem generalátu a formace, což je nyní jeho hlavní účel. Sestry v něm žijí obyčejným životem a snaží se o budování sesterského společenství sdílením radostí i starostí, modlitby, práce a oddechu.