Císařovský, Petr

Slovo autora brány

Proč zrovna sv. František je stále aktuální?

Proč byť jen představa  té chudičké postavy v kutně vyvolává slavnostní, tichý pocit, vzor a závazek něčeho napříč generacemi budovaného, neokázalého?

Mnozí lidé si odjakživa lámou hlavu nad smyslem života, ptají se, zda je vesmír konečný, hovoří o tom, že to a to je třeba udělat, ale jen málokoho napadne, že ta velká tajemství jsou v nás, že vše je na dosah ruky, že pokrok nespočívá v letu do vesmíru, ale v proměně našich srdcí a naší mysli. Ale sv. František dobře věděl, že ty nejdůležitější proměny jsou možné jen změnou sama sebe.

Co zjistil, bez teoretizování uváděl v život. Poznal, že láska má univerzální charakter a zahrnuje vše stvořené, a že nenávist je jenom nedostatek lásky. Jeho básně - modlitby hovoří krásnou a jasnou řečí, tam, kde jiní říkají „Pane, dej mi to a ono“, vzývá stvoření a prosí: „Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje.“ Zahrnuje svou láskou slunce i měsíc, vodu i oheň, zemi i vzduch, lidi, zvířata, rostliny... Vše jsou pro něho bratři a sestry. Vše oslovuje, nic není malé k přehlédnutí, a zároveň nic není tak veliké, aby bylo obludným. Veliká je jen jeho všeobjímající vroucnost a pokora před Nejvyšším. Nic z něho nezestárlo, vše je stále nové, překračující čas - stále aktuální.

Petr Císařovský, nar. 18. 3. 1950 v Praze, studium: Vysoká škola uměleckoprůmyslová u prof. Malejovského a Nušla a v ateliéru prof. Hanáka a Soukupa. Výstavy: 1985 Junior klub Na chmelnici, 1986 divadlo v Chebu, 1989 Klub Benar v Litvínově, 1990 VHS Weiden, 1991 Pálffyhoi palác v Praze, Severočeské muzeum v Liberci, 1994 Gleria Fronta v Praze, 1995 Dům umění v Brně, 1996 Ministerstvo vnitra ČR - foyer, Dům pánů z Kunštátu v Praze.

Bránu sv. Františka ve Františkánské zahradě realizoval v letech 1991-1993 ve spolupráci s arch. Kučou.