Čech, Zdirad

Bere-li naše doba, protemněná myšlenkami osvícenství, náboženství vůbec na vědomí, tak všechna v jedné řadě. Nechápe výjimečnost katolické církve oproti ostatním  křesťanským církvím a zpochybňuje výjimečnost křesťanství vedle ostatních náboženských soustav.. A misie by naše doba chtěla mít jen jako školská, zdravotnická a osvětová zařízení. Jenže původně bylo všechno jinak: misionáři, stejné jako apoštolové, roznášeli po světě Radostnou zvěst. Bůh vyplnil svůj pradávný slib, Boží Syn se vtělil  do člověka a narodil se z Panny, a přestože byl od nepřátel zabit, vstal z mrtvých, vystoupil na nebesa  k Otci, aby seslal Svatého Ducha, a znovu se vrátí na konci času. S touto zvěstí chodil po světě i blahoslavený Odorik z Pordenone. Od Arménie a Persii, přes Indii a Cejlon, Čínu a Tibet, až na ostrovy Indonézie a Filipín. Šťastně se po pětatřiceti letech vrátil a bratřím i církvi vydal svědectví o svém díle i podivuhodných dalekých zemích.

Zdirad Čech