Štampach, Odilo OP
„Jsme voláni ke stále většímu úsilí, aby tak bylo stále více zřejmé, že náboženské důvody nejsou skutečnou příčinou současných konfliktů, ačkoli dosud naneštěstí existuje riziko zneužití náboženství k politickým účelům a k podněcování nenávisti.
V roce 1986 se v Assisi během Světového dne modliteb za mír modlili křesťané různých církví a církevních společenství jedním hlasem k Pánu dějin za mír ve světě. Tentýž den se jiným, avšak souběžným způsobem v harmonickém vyjádření pocitů, které rozeznívají příslušnou strunu v hloubi lidského ducha, modlili za mír také Židé a zástupci nekřesťanských náboženství.
Nerad bych přehlédl také Den modliteb za mír v Evropě, obzvláště na Balkáně, který mě přivedl znovu jako poutníka do města svatého Františka 9. - 11. ledna 1993 …“ (z článku 76).
Federace židovských obcí
Charakteristika
Věnujeme-li se židovskému náboženství v rubrice nadepsané Ut unum sint (Aby byli jedno), nechceme tím naznačit přání křesťanů Židy po náboženské stránce pohltit. Jde tu spíše o takzvaný širší ekumenismus, tedy o mezináboženský dialog. Přesto se ale domníváme, že se Židy jsme spojeni hlouběji než s jinými mimokřesťanskými náboženstvími. Uvědomují si to zřejmě i oni sami, protože se rozhodli stát se pozorovateli v Ekumenické radě církví ČR.
Na počátku židovských duchovních dějin jsou události, k nimž se také hlásíme: Abrahámovo povolání, snad kolem 18. století před Kr., osudy Izáka, Jakuba a Josefa, pobyt v Egyptě, vysvobození odtud zejména Mojžíšovým působením. Hlásíme se k téže smlouvě mezi Bohem a lidmi i k dalším postavám, jako jsou David, Šalomoun a proroci. Názory a praxi židovského společenství ovlivnilo babylonské zajetí v 6. století před Kristem. Jako významný zlom vidíme vystoupení Ježíše z Nazareta, jejž část Židů přijala jako Mesiáše. Ostatní pak soustředili pozornost, zejména po zničení jeruzalémského chrámu, na nově uspořádaný soubor knih Bible a na jejich výklad, jehož obecně uznávaný soubor byl do 6. století po Kr. uspořádán jako Talmud. Židovskému společenství bylo znemožněno žít ve vlasti, a proto se usídlilo v různých zemích. Část se jich v novověku vrátila a vrací do Izraele. Mezi Židy a křesťany docházelo k nešťastným projevům národnostní a náboženské nesnášenlivosti. Prakticky všechny křesťanské církve i mnoho jednotlivých křesťanů z vlastní iniciativy pracuje ze své strany na odčinění někdejšího útisku Židů, snaží se s nimi o přátelskou spolupráci a bdí nad tím, aby se takové projevy neopakovaly.
Židé věří v jednoho Boha, Stvořitele nebe i země. Věří, že Bůh dal lidem zákon, který jim umožňuje prožít hodnotný a šťastný život, případně i získat věčnou blaženost. Izraelity si Hospodin zavázal zvláštní smlouvou a dal jim poslání pro všechny lidi. Bůh je vůči lidem spravedlivým soudcem, ale také Bohem milosrdným a shovívavým. Židé očekávají slavný příchod Mesiáše, který se ujme svého lidu a nastolí na světě nový řád. Židé křesťanské éry shodně přijímají jako Boží slovo palestinský kánon. Druhotným pramenem pro ně je Talmud ve dvou verzích. Kabbalisté a chasidé (židovští mystici) se odchylovali od hlavního proudu v některých bodech nauky a praxe. Někteří dnešní Židé se přísně drží tradičních příkazů a pravidel (ortodoxní, konzervativní), jiní více upravují zvyklosti podle místních možností (reformovaní, liberální). Základní jednotkou židovského náboženského společenství je obec, která si volí představenstvo a povolává rabína jako učitele, kazatele a soudce. Bohoslužbu v synagoze spočívající ve čtení, kázání, modlitbách a zpěvech vede kantor. Náboženským obřadům v rodině předsedá otec. Árónovští kněží po zániku obětního kultu v jeruzalémském chrámu mohou udělovat zvláštní požehnání. Židovské obce se seskupují např. na území státu do různých sdružení. Aškenázim a Sefardim mají nejvyšší učitelské autority v Jeruzalémě.
Židé žijí v českých zemích od raného středověku a sdíleli příznivé i nepříznivé osudy svých evropských soukmenovců. I je decimovala hitlerovská genocida. Část z nich přesídlila do Izraele (a do jiných zemí). Při sčítání lidu r. 1991 se k židovskému vyznání hlásilo zhruba 1300 lidí. Dnes jejich řady posílili Židé z různých zemí, kteří působí v ČR (diplomaté, obchodníci, pedagogové, umělci ap.) Deset obcí je sdruženo ve federaci, která má sídlo v Praze. Židé vydávají knihy v nakladatelství Sefer a měsíčník Roš chodeš.
Shody a rozdíly
Shody, které se týkají společné části Bible a víry v Boha, jsou zřejmé už z předchozí charakteristiky. Podstatný rozdíl je v postojích k Ježíšovi. Pro nás je Kristem, tedy Mesiášem, vtěleným Božím Synem a Vykupitelem. Židé ho chápou různě, podle nejpříznivějšího mínění je jedním z významných židovských učitelů. Věříme, že Židé nejsou odpovědni za Ježíšovo ukřižování a Boží přísliby pro ně stále platí a Bůh jim žehná. Můžeme se těšit ze shod a respektovat se v rozdílech. Smíme jako křesťané doufat, že poznají očekávaného Mesiáše při druhém Ježíšově příchodu. Židovsko-křesťanský dialog se vede na různých fórech. U nás v Ekumenické radě církví a ve Sdružení křesťanů a Židů. Pro nás mohou být Židé především zdrojem nového obohacujícího pochopení Písma svatého a vzorem věrnosti Božímu zákonu v každém detailu života.
Odilo Štampach OP
S laskavým svolením redakční rady Roš chodeš - věstníku židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku - otiskujeme při této příležitosti několik úryvků a článků z čísel 12/96 a 1/97:
Enormní politický vliv českého židovstva
Měl jsem tu čest vyslechnout v rámci postgraduálního vzdělávání přednášku pana PhDr. D. L., vysokoškolského učitele na katedře religionistiky FF MU v Brně. Pan doktor hovořil o tom, kolik osob se při posledním sčítání přihlásilo k té které církvi. Uvedl i přesné číslo osob hlásících se ŽNO a dodal: „Porovnejte, jak je to malý počet lidí oproti jejich velkému politickému vlivu …“ Zaujalo mne to. V diskusi jsem se onoho vysokoškolského učitele zeptal, jak se onen velký politický vliv projevuje. Opáčil: „A co restituce?!“ Zalapal jsem po dechu a spolkl repliku, že vedle Filosofické fakulty v Brně sídlí spolek Vesna. Od ŽNO se liší jednak např. tím, že svou chvályhodnou činnost obnovil po více než 40 letech, a dále tím, že mu byl všechen majetek již dávno vrácen. Představa, že by snad Vesna měla nějaký politický vliv, je ovšem komická. Tázal jsem se dál, v čem konkrétně se onen politický vliv projevuje. Pan doktor opáčil opět s nadhledem znalce: „A co Mladá fronta Dnes?“ Ptám se: „Co ta má společného s ŽNO?“ „No přece je tam rabín, každý týden se ho na něco táží.“ Opět lapám po dechu a ptám se, jaký politický vliv má třeba paní Molavcová nebo Hanzelka (nebo je to Zikmund?). Ti jsou tam každý týden taky. Ptám se do třetice, zda by přece jen onen pan doktor neznal nějaký konkrétní příklad. Znal. Prý se říká, že Židé v Americe lobují na vládu a Američané mohou mít pak vliv i na nás. To mne umlčelo již definitivně. Podotýkám, že pan doktor je mladý sympatický člověk, rozhodně nepřipomínající „starou strukturu“. Stalo se léta páně 1996, 6. listopadu dopoledne.
Každý měsíc se dá objevit neznámá modlitebna
(z rozhovoru o židovských památkách s Jiřím Fiedlerem)
K čemu směřuje všechno pracné sbírání informací?
To jsou přípravné práce pro vytvoření jednotných encyklopedických hesel o všech židovských obcích, které jsou nějak důležité v židovské historii: třeba se tam narodila některá významná osobnost, nebo tam byl internační tábor, případně je tam hromadný hrob obětí transportu smrti z nacistického období.
Jaké údaje budou hesla obsahovat?
Měl by to být stručný souhrn dosavadních vědomostí. Hesla budou zahrnovat údaje o historii židovského osídlení, chronologickou tabulku o počtu osob nebo rodin podle všech dostupných pramenů, sociální složení žid. komunity v různých dobách, údaje o náboženské obci nebo modlitebním spolku, o rabínech, kantorech, předsedech a významných osobnostech z této obce pocházejících nebo zde působících. Následuje typ a popis židovského sídliště, jednotlivé synagógy a modlitebny, další významné budovy židovské obce, rituální lázeň - mikve, jednotlivé hřbitovy a případně údaje o jednotlivých domech. K tomu by se mohly přidat i sbírkové předměty pocházející z této obce, uložené v pražském Židovském muzeu, ale případně také v jiných muzeích a sbírkách, Tóry trvale zapůjčené zahraničním židovským komunitám, archiválie uložené v archivu Židovského muzea i jinde. K tomu ikonografie: soupis fotografií a jiných vyobrazení, plánů a map. Nakonec bude literatura a prameny týkající se speciálně této obce.
To zní dost odborně.
Možná. Ale nejsou to úplně nepotřebné údaje. Podívejme se třeba na heslo Bečov nad Teplou. Dozvíte se v něm (kromě zeměpisných a obecně historických údajů), že roku 1724 žilo v Bečově 14 rodin, nejméně 83 osob, že 12 z nich obchodovalo a s čím (4 rodiny se suknem, 3 s kožkami, 2 se surovou kůží, 2 s plátnem, 1 s vlnou, cajkem, krátkým zbožím, peřím, pálenkou, lojem na svícení), že tam byl 1 učitel a 2 domácí učitelé. O 70 let později tam žilo 39 úplných rodin a 1 vdovská rodina, celkem 187 osob. A to rabín: Friedmann Opper (manželka Paulina, 5 dětí, příslušný do Blovic, kde měl dům), kantor v synagóze: Benjamin Löwi a Moises Abelles, obecní sluha …
Keren kajemet leIsrael
Hlavním posláním organizace Keren kajemet leIsrael (Židovského národního fondu, založen roku 1901) byla pomoc při zalesňování Izraele. Od počátku století se v zemi díky KKL vysadilo přes 200 milionů stromků. Chcete také přispět svým dílem? Zašlete-li patřičný obnos - jeden stromek stojí 100 Kč - na adresu Živnostenská banka, Na příkopě 20, 113 80 Praha l, č. ú. ŽIBA/153159004/0400, získáte od nás diplom Keren kajemet leIsrael. Stromek můžete také někomu věnovat. V tom případě napište na zadní stranu složenky znění vašeho věnování. Bližší informace o činnosti KKL ne dozvíte na adrese KKL, POB 517, 170 00 Praha 7 nebo na pražském telefonním čísle 02/232 69 93. Za českou pobočku KKL: Rebeka Mertová
Pokus o atentát
Yves Derai, šéfredaktor francouzského židovského listu Tribune Juive, unikl o vlásek smrti, když otevřel balíček, který mu byl adresován a obsahoval bombu. Zachránila ho skutečnost, že se mu nepodařilo odtrhnout pásku, kterou byl balíček přelepen, a proto jej roztrhl na jiném místě. Policejní vyšetřovatelé sice nedávají pokus o atentát do souvislosti s výbuchem v pařížském metru, ale současně jej ani nevylučují, neboť loni v rámci teroristické kampaně ve Francii napadli alžírští islámští fundamentalisté i jednu židovskou školu.
Hospodin na počítači
Věřící, kteří se chtějí obrátit na Hospodina, mohou nyní zaslat svou zprávu prostřednictvím počítače do Jeho internetové schránky přímo u Zdi nářků v Jeruzalémě. Společnost jménem Virtual Jerusalem, která svou činnost zahájila první chanukový večer, posílá do světové sítě neustálý záběr na Zeď v reálném čase. Již v první dny docházelo do schránky na pět set vzkazů denně. Adresa domácí schránky společnosti je http://www.virtual.co.il
Výzva
Kdo znal Roberta Bondyho, nar. 1. 5. 1932, který byl transportem Bm dne 30. 9. 1942 odvlečen z Ostravy do Terezína a 6. 10. 1944 transportem Eo do Osvětimi, kde zahynul? Případné zprávy o jeho životě v Terezíně pošlete, prosím, na adresu: Yechiel Ber-Chaim, Joint Distribution Committee, 3 rue de Miromesnil, 75008 Paris, France.