Schalück, Hermann OFM

Milé sestry a bratři,

   Pán ať Vám dá svůj pokoj!

   Jen tři roky dělí lidstvo od přechodu do nového tisíciletí. Před téměř dvěma tisíci léty vstoupil náš Pán a bratr Ježíš z Nazareta viditelně do našich dějin. Proto je rok 2000 pro křesťanstvo důležitým rokem vzpomínání, avšak také nového promýšlení a odvážného nového začátku.

   S celým křesťanstvem na Východě a na Západě, na Severu a na Jihu budete slavit Vtělení našeho Boha do dějin a do vesmíru. Žijete v době, ve které se mnohým zdá, jako kdyby bylo všechno možné, avšak nic spolehlivé a jisté. Tady je mojí úlohou, dodat Vám odvahu a ukázat Vám, že Duch Boží stále vane, že jsou ještě jistoty, pro které stojí zato žít, že budoucnost může být dobrá a že františkánská rodina má úlohu, v důvěře v Pána být znamením obnovené církve a usmířeného světa. V pohledu na rok 2000 chtěl bych proto Vám všem předložit tyto rady a prosby:

Buďte znamením Boha, který slibuje život a budoucnost

   Jste na cestě s mnoha sestrami a bratry ze všech světadílů, kultur, ras a náboženských přesvědčení, kteří jsou nejistí, skeptičtí, lhostejní nebo dokonce zoufalí. Mnozí jsou také jednoduše cyničtí, bez domova, zklamáni. Slova, programy, projekty a hlasité výzvy samy neosvětlí přechod do nového tisíciletí. Svět nepotřebuje jen učitele, ale potřebuje především muže a ženy, duchovní a laiky, kteří jsou svědky živé víry a pevné naděje. Potřebuje proroky a básníky Boha, jenž je přítomný uprostřed světla a temnoty dějin, který chce život a budoucnost pro všechny, jehož láska nedělá rozdíl mezi rasou, barvou kůže a náboženstvím.

   Spolu se sestrou Klárou jsem vyvolal v život svou rodinu, aby byla znamením živého Boha, Boha, který miluje stvoření, a v něm především to malé, nenápadné. Proto mají být Vaše bratrská a sesterská společenství a rodiny především oázami, kde je zakoušen Bůh, kde je uctíván, kde se slaví jeho přítomnost ve slově, v eucharistii a ve vzájemné službě, oázami přátelství a pokoje. V nich se musí dařit věci,  které jsou  provždy nejdůležitější: kontemplace, modlitba, bohoslužba, umění, poezie, proroctví, hudba, ve všem pak láska. Jiskra božského ať se znovu zažehne ve Vašich srdcích a ve Vašich domech, ve Vašich poustevnách a na Vašich univerzitách, ve školách, na klinikách, v kostelích a prostých kaplích na celém světě. Buďte muži a ženami, kteří svůj život denně zakotvují v Božím tajemství a proto mohou velkoryse rozdávat Boží dobrotu, milosrdenství a laskavost, neboť je zakusili sami na sobě.

   Jistě: Právě v posledních létech se mezi Vámi rozšířila i únava, ztráta radosti, drtící pocit rutiny a neužitečnosti. Je tolik nových, nevyřešených a zdánlivě neřešitelných otázek a výzev pro život podle evangelia. Časy jsou složité a obtížné. Není však dobré, jestliže vrstva šedého popele hrozí zadusit živý oheň radosti z Boha a z následování Ježíše. Jak má potom ještě zářit evangelium? Jak se potom mají ještě mladí lidé připojovat k Vašim společenstvím? Nejlepší přípravou pro rok 2000 je pro Vás proto, sestry a bratři, obrátit se k ukřižovanému a zmrtvýchvstalému Pánu, který i mne kdysi povolal; radovat se z Boha života a naděje; důvěřovat v Ducha a jeho svaté působení. Jen když nově objevíte a budete žít vášeň pro Boha, můžete prokázat světu odvážné služby, být proroky nového věku a "vášnivě" se zastávat druhých, především chudých.

Žít v usmířené rozmanitosti

   List Jana Pavla II. "Tertio Millenio Adveniente" je naléhavou výzvou k obrácení. Celé křesťanstvo, říká papež, zaostalo v dějinách prvních dvou tisíciletí za Ježíšovým příkazem, být viditelným znamením jednoty, lásky a pokoje pro všechny národy. Na prahu k třetímu tisíciletí jsou proto všichni křesťané vyzváni k pokání a k větší věrnosti příkazu Pána.

   Vy, sestry a bratři františkánské rodiny, prokážete církvi na prahu k novému věku jinou významnou službu, jestliže začnete smířením ve vlastním srdci mezi sebou samými. Vím, že už nejsou žádná otevřená nepřátelství mezi členy jedné rodiny. Mnoho vzájemných předsudků z dějin bylo překonáno. V celém světě je už mnoho krásných způsobů spolupráce a communio v jediném charismatu, které jsem spolu se sestrou Klárou přijal od Pána.

   A přece: Ještě zbývá velmi mnoho vykonat. Přeji si, abyste v církvi žili stále více vizi usmířené rozmanitosti, bez které nemůže být mezi křesťanskými církvemi žádný ekumenismus, mezi náboženstvími žádný dialog, mezi rasami a národy trvalý pokoj. Přeji si, abyste se Vy, duchovní a laici, muži a ženy, kontemplativní ve světě a kontemplativní v klauzuře, ještě mnohem víc než dosud všude setkávali jako rovní před jedním Pánem. Napomínám Vás, abyste si vzájemně prokazovali ty služby, bez nichž není žádné pravé communio v jednom Pánu, především službu vzájemné přímluvy, vzájemné informace, pomoci, porady, duchovní asistence - i sester pro bratry, napomenutí a pozitivního příkladu v následování Ježíše.

   Všichni bratři, duchovní a laici, ať mají vždy na srdci moje napomenutí, aby věnovali sestrám svaté Kláry zvláštní pozornost, bez povýšenosti a paternalismu, ale spíše ve vzájemné úctě a v pravé pokoře před Duchem Páně, který ve všech působí bez rozdílu. Dávejte především mladým lidem, kteří se ptají po mně a po Kláře, příklad smíření a vzájemného povznesení. A není už konečně na čase, konat společně některé služby, jejichž účinnost a věrohodnost závisí na solidárnosti mezi všemi, např. v službě míru, spravedlnosti, uchování stvoření, v ekumenismu a v dialogu s velkými nekřesťanskými náboženstvími, na univerzitách a vysokých školách jediné rodiny? A proč se Vaši mladí bratři a sestry neučí mnohem více než dosud řečem ostatních? V té míře, v níž se vzájemně přibližujete, zakusíte něco z univerzality spásy a církve a z dynamiky evangelia v rozervaném a nepokojném světě.

Buďte nástroji pokračujícího stvoření, svědky vzkříšení

   Na cestu, která před nimi leží, chtěli by mnozí současníci podrobné mapy s přesnými údaji o cestách, jejich obtížnostech, vzdálenostech, etapách. Křesťané nemají pro svou cestu do nového věku žádné takové mapy. "Přednostní opce" pro Ukřižovaného a Zmrtvýchvstalého je jim však bezpečným kompasem. úzkosti a nejistoty sice zůstávají, kompas nám však dává důvěru, ba jistotu, že směr je správný. Bůh, náš Pán, zmrtvýchvstáním svého Syna dal svému stvoření a našim dějinám příslib dobré budoucnosti. Vám všem, sestrám a bratřím své rodiny, chtěl bych proto popřát pozorné smysly a otevřené srdce k spoluodpovědnosti, kterou máte za budoucnost světa. V tradici židovského midraše stojí:

   "Když Bůh stvořil svět,
 udělal všechny věci trochu neúplné:
Nenechal ze země růst chléb, ale jen pšenici,
a péci chléb jsme se museli naučit sami.
Bůh nestvořil ani cihly a vůbec už ne domy,
ale jen hlínu.
Cihly a domy jsou dílem člověka.
Bůh nás volá, abychom byli spolupracovníky
při tvoření světa.
Lidé mají pokračovat v jeho díle
a dokonat je."

   Máte jen jednu planetu, jen jeden vzduch, jen jednu vodu, jen jeden zemský povrch. Připomínám Vám, že se o ně musíte starat jako o své vlastní bratry a sestry. Jinak se ani oni nebudou starat o Vás. Řekněte svým současníkům, že by měli přírodu a naši matku zemi odprošovat za škodu, která jim byla způsobena lhostejností a sobectvím.

   Tvůrčími budete také tehdy, když si budete vážit malého, chudého, "menšího", když dáte příležitost "doutnajícímu knotu", když nenápadnému dáte zazářit, z ticha budete čerpat sílu, nebudete důvěřovat velkým a hlasitým slovům, dáte přednost tichým tónům, budete věřit ve změny způsobené Duchem Páně a vždy se naléhavě budete modlit o Ducha Páně a jeho působení. Tvůrčí jste, když věříte v možnost obrácení, vytváření pokoje, odpuštění. Neboť to zůstává i ve třetím tisíciletí úlohou Menších bratří a sester, kdekoli jsou: Shromažďovat rozptýlené, léčit zlomené, ovazovat rány, sytit hladové, osvobozovat ubohé, těšit smutné, osušovat slzy. Ve světlých i v temných dobách je Vaší úlohou: Péci chléb, lámat chléb, dělit se o chléb s chudými, být chlebem pro druhé. Tam, kde se dějí tyto zázraky proměnění, vane Duch Boží a nastává budoucnost.

Píseň o duze

   Zdravím Vás z celého srdce. Přeji Vám, aby Pán dějin proměnil Vaše úzkosti v naděje, Vaše temnoty ve světlo, Vaše smutky v radostné očekávání. Proto Vám všem dávám na cestu modlitbu na znamení svého požehnání:

"Pane, učiň z nás oblouk duhy,
viditelné znamení pokoje a usmíření.
Duhu, která směle překlene
obě tisíciletí, to staré i to nové.
Znamení z nebe, které\'s Ty sám tam položil.
Znamení příslibu, jenž nikdy neklame.
Duha má být pro všechny
znamením naděje.
Znamením Tvé lásky k stvoření,
příslibu Tvého Ducha, jenž obnovuje zemi.
Učiň nás, kteří jdeme za Tebou,
spásně neklidnými.
Učiň nás neklidnými, když se stáváme sytými
a sebejistými,
když jsme malí a úzkoprsí,
když, místo abychom zůstali na cestě,
cítíme se už u cíle.
Učiň nás neklidnými, když pro množství věcí, jež máme,
 ztrácíme žízeň po Tvé přítomnosti
a po pokoji ve spravedlnosti.
Dej, ať v pohledu na budoucnost
nepropadneme lhostejnosti a slepotě,
ale ani slepé horlivosti a neklidu.
Daruj nám pokoj vycházející ze setkání s Tebou,
takt, laskavost, zdvořilost, přátelství
vůči všemu živému i neživému stvoření.
Vyburcuj nás, Pane, ze spánku,
abychom byli odvážnější, vzájemně solidárnější,
pozornější k Tvému slovu,
vnímavější k nářku chudých,
otevření pro mladé generace.
Dej, ať jdeme za Tebou ve větší věrnosti.
Ano, Pane, učiň z nás oblouk duhy,
znamení naděje pro nový svět."

         Váš bratr

                František z Assisi.

Letnice 1997 Hermann Schalück OFM

Z němčiny přeloži
 Radim Jáchym OFM