Čech, Zdirad

19. (18., 20.) června      +1356

Když se dívka narodí do vznešené rodiny, má spoustu povinností: musí se naučit uhlazeně se vyjadřovat, slušně se chovat, dobře se oblékat, dvorně se pohybovat ve společnosti, tančit, pěstovat hudbu. Michelina (Michaela) Metelli v italském Pesaru to všechno úspěšně absolvovala, pak se dobře vdala,  a pak se jí narodil syn. Všechno bylo v pořádku. A pak jí umřel manžel, ale bylo jí dvacet let a mohla se radovat z drahých šatů, skvostných šperků a spousty pěkných věcí, takže bylo všechno pořád docela v pořádku. A pak jí umřel syn. Co zbývalo?

Zříci se světa, připojit se k františkánským terciářům, šatit a živit chudé, vzdorovat bohatým příbuzným (kteří s nelibostí sledovali, jak rozdává žebrákům, co mohla odkázat rodině), a když  už nebylo co rozdávat, vykonat pouť do Svaté země, vrátit se domů, všechno obětovat našemu Pánu a blaženě umřít.

Kresbu světice provází znak Svaté země, znakový štít papeže Inocence VI., za jehož panování zemřela, a znak Klimenta XII., který v roce 1737 potvrdil úctu. Titulem blahoslavená ji označilo mešní ofícium v roce 1597.

Zdirad Čech