Čech, Zdirad

9. července      + 1572

Když gorkumští měšťané vydali své město kalvínské armádě, skryla se v městské citadele skupina katolíků. Velitel vítězů  slíbil všem obleženým volný odchod, ale když se vzdali ozbrojeného odporu, rozdělil skupinu na vojáky a civilisty, a vojáky pustil. Zbytek mužů rozdělil na laiky a duchovní, některé laiky dal popravit, některé pustil.  Kněze a řeholníky uvěznil. Bylo jich osmnáct. Všelijací lidé je chodili okukovat, mnozí z nich trápit. Jeden muž je chodil posilovat a utěšovat, ale ne dlouho. Vojáci ho chytili - a vězňů bylo devatenáct. Vezli  je lodí k soudu do města Brielle a cestou  za peníze ukazovali  vděčnému publiku. V briellském vězení už byli dva diecézní kněží a později ještě přibyli dva premonstráti, a bylo  tedy všech třiadvacet.  Pak je soudili a odsoudili, nic nebyla platná milost oranžského prince ani prosby věrných. Poprava byla nařízena rychle, ale  umírání bylo dlouhé, protože i věšet lidi se musí umět. Zohavování mrtvých a položivých bylo ovšem snadnou zábavou. A že dva z vězňů se zhrozili mučednické slávy, bylo mučedníků z holandského Gorkumu devatenáct: Mikuláš Pieck, kvardián gorkumského konventu minoritů, Jeroným da Weert, vikář, Theodorich van der Eel, Nikasius da Heere, Willebad z Dánska,  devadesátiletý,  Gottfried da Melvern, malíř, Antonín da Weert, Antonín da Hoornaert a František da Roye, všichni kněží gorkumského konventu, a dva bratři laici: Petr da Assche a Kornelius da Wijk. Pak gorkumský farář Leonard Vechel a jeho pomocník Mikuláš Poppel, sedmdesátiletý kněz Gottfried van Duyen a Jan Leaverts, řeholní kanovník sv. Augustina. Dominikán otec Jan, který chodil vězně navštěvovat a posilovat. Dalším byl  heinotský farář Ondřej Woutersz a nakonec dva premonstráti Jakub Lacops a Ondřej  Woutersz. (???)

Kresbu provázejí dva papežské znaky - Klimenta X., který mučedníky r. 1675 prohlásil za blahoslavené, a Pia IX., který je dal r. 1867 zapsat  do seznamu svatých.

Zdirad Čech