Říský, Bernard OFM

Modlitba je prožívaný vztah k Bohu – k transcendentnu. Člověk tím překonává svou omezenost, hranice, které ho svírají. Člověk je víc než člověk.

František byl zaujat svými rytířskými sny, které pramenily z jeho velkodušného srdce. Pán mu dal okusit lásku v modlitbě, v níž František hledal sám sebe a smysl svého života.

Bylo pro něho zjevením, že je milován Láskou, která nenachází přiměřenou odpověď mezi lidmi. Láska není milovaná – pláče a naříká František v asssiských ulicích.

Láska  musí být svobodná – proto je třeba pro ni opustit všechno, i sám sebe a strach o sebe – a dát všechno za poklad, skrytý v poli tohoto světa.

Tak František objevil svět lásky, která je krásnější než všechny krásy viditelného světa. V tomto světě je možno spočinout v modlitbě, která je zkušeností a zakoušením lásky.

Láska je život, musí růst. František naslouchá jejímu hlasu a pro ni se postupně vzdává všeho. Nechce mít nic pro sebe, vždyť jeho Pán se vzdal všeho a stal se poslušným až k smrti na kříži. Tak František chce mít u sebe bratra, který mu zaručuje, že v ničem nehledá vlastní vůli. Jeho chudoba je modlitbou, chválou Lásky. Láska, která miluje ty, kteří jsou čistého srdce, se mu zjevuje všude – v přírodě, v bratřích i v lidech a v drobných pozornostech, jimiž se připomíná jako všudypřítomná, něžná a svrchovaně pozorná. František ji vnímá a jeho srdce se stravuje láskou, kterou nedokáže plně vyjádřit slovy – ta jen rozplameňují žár jeho srdce. Chvála Lásky je naplněním jeho života i poslání – je to chvála radostná a strhující, zapalující svět nadšením, takže za půl století má František ve svých stopách milion následovníků. Jeho Pán byl člověkem i Bohem – a všechno, co dělal, bylo zjevením a oslavou Božství – Lásky. František touží se ve všem připodobnit svému Pána – a tak se stává celá jeho existence chválou Boží a radostnou oslavou Lásky, i zjevením Lásky ukřižované a vzkříšené, jejíž znamení nosí František  na svém těle.

Velikost a význam Františkův není v jeho slovech, která nám zanechal, ale v tom, že JE – a je Modlitbou celou svou bytostí, živým vztahem celého stvoření k Bohu – Lásce, protože celé tvorstvo má místo v jeho srdci a v něm se stává chválou a díkem, a tak se začíná uskutečňovat jednota lásky a sen o Božím království.

Bernard Říský OFM