Čech, Zdirad

6.  března                       + 1447

Život svaté Kolety (Coleth, Nicoletta, dcera tesaře Roberta Boyleta a Kateřiny Moyen) z Korbie (v Pikardii na severu Francie) byl strmou cestou zdokonalování. Napřed – jako dívenka – pomáhala v duchovním růstu rodičům, později se stala bekyní a pak reklusou. Pak vstoupila do domu řeholních terciářek a v pětadvaceti letech oblékla hábit klarisek. Jenže nesouhlasila s tehdejším umírněným zachováváním řehole, a tak se připojila k proudům přísnějších observancí, vrátila se k řeholi svaté Kláry a stala se jednou z iniciátorek řádové obnovy. Sestrám v klášteřích, které napravila, i v těch, které založila, se říkalo koletky, bratřím v prvém řádu, kteří se připojili k obnovenému hnutí, koletani. Přesto, že některým lidem připadala její horlivost přemrštěná, hlásilo se, když svatá Koleta umírala, ke koletinské reformě na 140 klášterů  v Evropě i   v ostatním světě. Bůh její tělo oslavil mnoha zázraky, a tak beatifikační proces začal už v r. 1472.  A přestože byla všeobecně titulována jako blahoslavená, skončil proces potvrzením kultu až v r. 1740 papež Klement XII. měsíc před  svou  smrtí.  Mezi svaté dal Koletu zapsat papež Pius VII. v roce 1807.

Kresbu postavy světice provází  znakový štít papeže Klementa XII. a znak papeže Pia VII.

Zdirad Čech