Budzyńska, Natalia

Dnes se více dětí než kdykoli předtím vychovává  v nepřítomnosti jednoho z rodičů. Otec může chybět  rozvodem nebo smrtí, nejčastěji však je nepřítomný  citově. Může být k dítěti zcela uzavřený, a pak se  mezi nimi nevytvoří žádné kladné pouto.

Jedním z důvodů fyzické nepřítomnosti otce doma je zaměstnání. Ve většině rodin je táta doma jen večer, často vídá děti pouze když spí. Podle Božích plánů synové a dcery mají být chloubou a radostí otce, jsou pokládáni za požehnání, odměnu od Boha. A přece tolik mužů-křesťanů má za to, že to nejlepší pro jeho děti bude mnohahodinová práce každý den, nezřídka daleko z domu. Když takto žijí, mnozí otcové nikdy nezjistí, jaké mají jejich děti potřeby. Myslí si, že tím nejdůležitějším pro jejich rodiny je, že platí účty. Snad jsou příliš unaveni a příliš zaměstnáni, možná, že manželky to přijímají, to však nezmění skutečnost, že každé dítě velmi potřebuje přítomnost otce.

City

Vztahy mezi otcem a dítětem, nezávisle na tom, kolik mu je let, jsou velmi ustálené a méně podléhají změnám než vztahy matky a dítěte. Vztah s matkou je křehký, delikátní a intenzivní, proto snáze podléhá poruchám. Matka je adresátem nejlepšího, ale i nejhoršího chování dítěte. Naproti tomu city vztahující se k otci nejsou tak intenzivní, ani tak různorodé. Otec zosobňuje stálost. Jemu oznamuje matka chování vyžadující zvláštní pokárání. On je konečnou instancí, k níž je možno se odvolat. Od otce pocházejí nejlepší odměny i nejpřísnější tresty. Nic tak nepodnítí dítě jako pochvala z úst otce. On je také nejlepším společníkem v zábavách. Muž nemusí být dominující nebo agresivní, aby byl vůdcem. Musí být silný a rozhodný, to dává dětem pocit bezpečí.

Známost od kolébky

Nikdy není příliš brzo hledat příležitost k navázání známosti s vlastním dítětem. Nejlépe už ve chvíli početí. Zabývá-li se táta nemluvnětem, má tím s ním blízký kontakt. Bude moci pozorovat a spolupracovat na jeho vývoji, bude však rovněž znát jeho neverbální záliby a známky. "Jen když intuitivně pozná myšlenkové mechanismy dítěte, bude je moci učit, až přijde čas odevzdat mu vlastní znalosti." Nejjednodušším způsobem komunikace s vlastním dítětem je nejdříve zábava, potom každá hodina, kterou mu věnujeme. Jestliže otec zmizí na celý den do práce, pro dítě se stává cizím, neboť děcko si nedokáže představit, co jeho táta dělá a kde je. Stačí vzít jednoho dne dítě s sebou do práce a všechno mu vysvětlit. Bude to zvláštní zblížení, aby se dítě necítilo odtržené od táty po většinu dne.

Táta pro syna i dceru

Otec je potřebný k tomu, aby usnadnil správné rozlišování pohlaví. Výchova dcery i syna má mnoho společných úkolů, některé se však odlišují. Pro syna je otec příkladem mužnosti. Má pro něj být vzorem mužství, příkladem, jak plnit úlohu otce a muže. Proto má otec o tom často se synem mluvit, především pak dávat dobrý příklad. Stačí zamyslet se, chceš-li, aby tvůj syn byl takový jako ty? Nestydíš se za něco? Dospívající chlapci zvlášť potřebují dobrý vzor. Tehdy se rozhlížejí po někom, koho by mohli následovat. Je-li otec přístupný a přitažlivý, volí si jeho. Nelze-li se však k němu přiblížit, není možné na něj spoléhat, pak se diskvalifikuje. Chlapci si najdou někoho jiného, s kým by se mohli ztotožnit. Jenže to může být někdo nevhodný.

Naproti tomu pro dceru je otec prvním představitelem odlišného pohlaví. Je prvním mužem, který ji objímá, dává jí dárky, flirtuje s ní a má ji rád. Tyto zkušenosti podporují její ženství. Dívenka potřebuje mužský hlas, aby potvrdil její ženství. Jen málo otců chápe, jak velkou úlohu mají před sebou. Neboť nedokáže-li či nechce-li otec vykonat tuto důležitou úlohu, začne dcerka hledat potřebné přijetí někde jinde. Výzkumy potvrzují, že děvčata, která předčasně začínají sexuální život s náhodnými partnery, téměř vždy pocházejí z rodin, kde otec nedokázal projevit lásku. Nejčastěji muž je běžným otcem, který těžce pracuje a stará se o svou rodinu. Dokáže-li takový otec být jen trochu přístupnější, bude-li s to přijmout své děti, podnítit je a ukáže jim, jak jsou důležité v jeho životě, splní dobře svou otcovskou úlohu.

Láska znamená čas

"Pro většinu dětí láska rovná se čas." Proto chceš-li, aby  tě s dětmi spojovalo pravé pouto, musíš to zařídit tak, aby  byly pro tebe prioritou. Nejlépe, když si naplánuješ čas,  který s nimi strávíš. Např. domluv se, že jednou za týden  uděláš s dětmi něco, co by ony chtěly udělat; naslouchej  pozorně tomu, co ti dítě říká; zeptej se ho na jeho city a  myšlenky; nezapomeň požádat dítě o prominutí, když uděláš  chybu; musíš-li strávit nějakou dobu pryč z domu, ukaž jim,  že je ti proto smutno, telefonuj jim každý den a snaž se  promluvit s každým; opakuj dětem, že je máš velmi rád a  vážíš si jich; pochval je a povzbuzuj; pomáhej jim se  školními úlohami.

Zpytování svědomí otce

 Snažíš se trávit čas s každým ze svých dětí?

 Bavíš se s nimi, ukládáš je do postýlky, čteš jim?

 Přinášíš oběti, abys byl s nimi?

 Těší tě rozmluva s dětmi?

 Říkají ti o svých radostech a těžkostech?

 Plníš sliby, které jsi jim dal?

 Říkáš jim, že je máš rád?

 Objasňuješ jim věci, kterým nerozumějí?: Mary Pytches, "Místo otce")

Natalia Budzyńska

PRZEWODNIK KATOLICKI 48/1998

z polštiny

 Znáš jejich učitele?

 Říkáš jim o své práci?

 Učíš je novým vědomostem?

 Modlíš se s dětmi?

 Podílíš se s dětmi o svou víru?

přeložil: Radim Jáchym OFM