Čech, Zdirad

16. listopadu                                                   + 1253

Když odešla panna Klára do kláštera, byla v rodině velká bouře, ale když ji zakrátko následovala i mladší sestra, čtrnáctiletá Kateřina, bylo ještě hůře. Ozbrojení příbuzní neváhali užít nejhrubší násilí, aby dívku přiměli k návratu (podle chuchvalců vytrhaných vlasů a útržků šatů bylo možné sledovat, kudy pannu, toužící po zasvěceném životě, vlekli zpátky do světa), a nechybělo mnoho, aby ji jeden ze strýců zabil, protože ji chtěl raději vidět mrtvou než v klášteře. Ale všechno mělo dopadnout jinak: dívka přijala řeholní hábit od sv. Františka a jméno Anežka po slavné římské mučednici a odešla spolu s Klárou a dalšími družkami do kláštera u kostela sv. Damiána, kde žila tak, jak toužila, v pokoře, pokání a poslušnosti, v lásce k našemu Pánu, obdařena mnoha milostmi. Později ji sv. Otec František poslal jako abatyši ke klariskám ve florentském klášteře Monticelli a ještě později odešla  spravovat či zakládat jiné kláštery, až se po čase mohla vrátil do Assisi, aby byla přítomna blažené smrti své sestry a učitelky panny Kláry a tak, jak ji před lety následovala do řehole, následovala ji teď do nebe.

Kresbu postavy sv. Anežky z Assisi provází znak papeže Benedikta XIV., který r. 1752 potvrdil a schválil nepřetržitou úctu a dal Anežčino jméno zapsat do seznamu svatých.

                                                                                                                      Zdirad Čech