Giermek, Joachim OFMConv.

 

 

 

 

 

 

 

Zajeď na hlubinu 

Generální kapitula minoritů

 

 

 

 

Od doby sv. Františka se konají generální kapituly františkánskych řádu. Tento rok řád minoritů slavil generální kapitulu ve dnech 29. 1. – 25. 2. v Ariccia (blízko Castel Gandolfo, 20 km od Říma). V úvodním slovu generální ministr připomněl bratřím – 105 učastníkům kapituly shromážděným z pěti světadílů, z 60. národností, 56. řeholních jurisdikci, kteří zastupovali 4500 bratří žijících v 665 klášterech - slova povzbuzení z listu Svatého otce  Novo millennio ineunte, ve kterém papež kreslí směr křesťanského života do nového milénia a cituje slova Lukášova evangelia: Zajeď na hlubinu (Lk 5,4).  Právě  tento účel také měla generální kapitula. Byl to čas společného slavení eucharistie, modlitby a hledání Boží cesty pro náš řád. Proto dny byly bohatě naplněny.

     10. února jsme zvolili nového generálního ministra, bratra Joachima (Thomas Anthony) Giermka, z provincie sv. Antonína z Padovy v USA, doposud vikáře řádu, 58 let. Je  118 generálním ministrem řádu minoritů.

V neděli 11. února jsme jeli na pouť do Assisi ke hrobu sv. Františka a do Porziunkuly modlit se a prosit o jeho přímluvu za nového generálního ministra a za celý řád.

Dalším důležitým bodem - ke konci generální kapituly - bylo setkání s papežem. Audience se konala v sobotu 17. února v 11.30 hodin. Bratr Joachim, generální ministr, oslovil papeže těmito slovy:

 

 

 

 

 

 

Svatý otče! Pán ať vám dá pokoj!

Když se obracíme na vás se synovským pozdravem, jsme namíru vděční za to, že jste nás přijal ve svém domově.

Z různých částí světa, ve kterých je řád rozptýlený, jsme se sešli v Římě, abychom prožili jeden z nejdůležitějších okamžiků našeho bratrského života na generální kapitule.

Tohoto rána jsme slavili eucharistii blízko hrobu sv. Petra. Posilnili jsme naši víru, která žije a čerpá sílu z eucharistie, viditelného tajemství společenství církve. Církev rozptýlena po celém světě má svůj střed ve službě jednoty nástupci sv. Petra.

Avšak jako bratři minorité máme zvláštní motiv, který patří ke kořenům našeho bratrství. Také sv. František přišel k Apoštolskému stolci v roce 1209, na počátku svého duchovního prožitku, a nalezl schválení své silné touhy žít radikální život podle evangelia našeho Pána, kterou v něm vzbudil  Duch svatý.

Františkánské prameny často mluví o Františkovi ve společenství s římskou církví a o tom, že jí svěřil život bratrství.

Na začátku je jeden sen. Sen nádherně namalovaný Giottem na freskách v Assisi. Sen papeže Inocence III., který tuší to, co je obsaženo v gestu Františka, který podepírá padající baziliku sv. Jana Lateránského. Sen, který nám dovoluje se domnívat, že Bůh také mluví prostřednictvím snu, jak to často vypraví Bible. Příběh, který z jedné strany mluví o proroctví sv. Františka a z druhé strany o odvaze Inocence III., který důvěřoval člověku, který  měl pošetilé nadšení, které odpovídalo pošetilosti nadšení Boha, který se stal tělem.

Svatý otče! Od té doby jsme prošli dlouhou cestu, ale nit paměti nebyla přerušena. Ono nadšení oživuje mnoho povolání v dějinách. Mnohé s nich známe jako příklady světců, které uznala církev - tady bych připomenul krajana sv. Maxmiliána Kolbeho, patrona těžkého století, které jsme sotva zanechali za zády -, z nichž mnozí jsou pro většinu neznámí, ale přece jsou zapsaní do knihy života.

Při  této generální kapitule jsme se ptali, jaký je „sen“ Boha pro nás v dnešní době.

Odpověď nalézáme:  být věrohodnými svědky daru zasvěceného života, který jsme dostali.

V učení církve - „matky a učitelky“ – jsme znovu nalezli   mnoho motivů, které podporují svědectví, které se od nás očekává ve všech místech, kde žijeme svůj každodenní život.

Cítíme, že především dokumenty vašeho učitelského úřadu nám ukazují cestu věrné a tvůrčí obnovy. Obnovy, která nás odkazuje na evangelní prameny a svědectví sv. Františka. Nemůžeme zapomenout na to, co jste nám řekl ve Vita consecrata a na slova, které jste řekl všem věřícím v Ježíše Krista v apoštolském listě Novo millennio ineunte na závěr Jubilejního roku:

Požadavek důsledné a radostné angažovanosti všech křesťanů a zvláště zasvěcených osob.

Závazek svatosti, která se posiluje v tichu modlitby, schopné zapálit srdce; svatosti odvážné v životu nablízku dnešnímu člověku hledajícímu smyslu svého života; přítomné a solidární s chudými žijícími na okraji společnosti a žíznícími po spravedlnosti.

Dříve než zakončíme generální kapitulu a znovu se vrátíme k naší práci a svědectví, rádi bychom přijali od vás slova povzbuzení a požehnání pro nás zde přítomné a pro všechna bratrství rozptýlená po světě, a zvláště pro novou provincii v Koreji ustanovenou na této kapitule, a pro generální kustodii v Rusku, která je na cestě ke schválení - v tomto velkém státě, kde před několika lety náš řád začal působit na církevním a sociálním poli.

Díky, Svatý otče!

Joachim Giermek OFMConv., generální ministr

 

 

Příště zveřejníme poselství Svatého otce k minoritům u příležitosti generální kapituly.