Egger, Gottfried OFM

Milý bratře Františku,

Dnes Ti píši k Tvému svátku, který slavíš 4. října. Církev Tě oslavuje jako jednoho ze svých největších a nejznámějších svatých. Sotva který světec má tak široké přijetí jako Ty. Ochránci životního prostředí si Tě připomínají, podle svého vyznání nebo světového názoru, jako svého patrona a vzor. Reformátoři společnosti v Tobě vidí kazatele sociálních zápasů. Tradiční křesťané v Tobě uznávají věrného zastánce papeže a církve. Pokrokáři si Tě přisvojují, protože podle jejich názoru zastupuješ církev zdola. Disidentům slouží Tvůj spor syna s otce za prohlášení, že ses distancoval od tehdejší společnosti. Velká část křesťanů Tě chápe jako bezstarostného Božího pěvce a putujícího kazatele, který kázal i ptákům a měl přátelské styky i s nejrůznějšími zvířaty. Rozličné a zčásti hodně rozporné pohledy na Tebe souvisejí nepochybně s mnohotvárností Tvé osobnosti. A protože je Tvoje osoba otevřená pro tolikerý výklad, stal ses postavou, s níž se ztotožňují tak četní lidé.

Pro mne jsi člověkem Ježíšových blahoslavenství (srov. Mt 5,3-12): „Blahoslavení chudí před Bohem…“ Bratře Františku, Ty ses na své cestě stal opravdu zcela chudým, když ses všeho zřekl, abys plně následoval chudého, ukřižovaného Ježíše. „Blahoslavení milosrdní…“ Ty jsi milosrdný. Tys měl opravdu velké srdce pro lidi na okraji, pro malomocné, malé a nepatrné. „Blahoslavení tvůrci pokoje…“ Ty jsi muž pokoje! Usmiřuješ znepřátelené strany biskupa Guida a starosty Assisi. To všechno a ještě mnohem víc jsi dokázal, protože na Tebe naléhal duch Ježíšových blahoslavenství.

„Radovat se mohou všichni, kdo stojí před Bohem s prázdnýma rukama,“ zní první blahoslavenství v „Radostné novině“, moderním překladu Bible. Ty jsi takový člověk! Svobodně ses rozhodl pro chudobu. Pro Tebe to nebyl jednoduše módní jev nebo protest proti tehdejší bohaté společnosti a církvi. Je to především pravda o vlastní situaci nás lidí. Tak to říkáš výstižně v jednom ze svých Napomenutí: „Čím je člověk před Bohem, takovým je a nic víc“ (Napomenutí 19). Tím říkáš svým současníkům, ale  i nám dnešním lidem, že my lidé nemůžeme nic změnit penězi, majetkem, mocí nebo tím, jak vypadáme. Nakonec jsme všichni odkázáni na život, slunce, vodu, lásku svých spolubližních, na Boha, svého Stvořitele. Tebou prožívaná chudoba je vyznání víry uskutečněné v praxi. Bůh je Stvořitel všech věcí a my jako jeho tvorové jsme a zůstáváme na něm závislí. To je také hlubší důvod, proč jsi měl ke všem tvorům bratrský vztah. Tak jsi nechtěl vykonávat moc ani nad lidmi, ani nad jakýmkoli tvorem; ba co víc, chtěl jsi být dokonce podřízen každému stvoření, a to kvůli Stvořiteli, jenž stojí nade všemi tvory, který je Otec všech. Tento pokorný postoj se mne dotýká!

Avšak rozhodujícím důvodem Tvé chudoby byl Ježíš. Protože on přišel chudý do světa, žil a pracoval jako chudý, jako chudý putující kazatel kázal poselství a Božím království a jako chudý a nahý zemřel na kříži, byl jsi tolik uchvácen chudobou svého Pána a Mistra. Pro Tebe blahoslavenství chudoby neznamenalo prostě obtížnou povinnost, ale osvobozující stav, jenž Tě dělal solidárním s chudými Tvé doby, kterým jsi stále znova prokazoval milosrdenství.

Ježíšova blahoslavenství Tě vedla k hluboké úctě před každým člověkem, lhostejno, k jaké rase, národu a náboženství patřil. Abys zjednal pokoj, vylučoval jsi jakékoli použití násilí. Pokoj nebyl pro Tebe jen cílem, ale Tvým životním stylem, Tvojí metodou, Tvým životním postojem. Byl jsi pravým nástrojem pokoje, ne ovšem moralizujícími výzvami a neústupností, ale milosrdenstvím a dobrotou srdce.

Milý bratře Františku, uč nás, lidi třetího tisíciletí, žít z ducha Ježíšových blahoslavenství, stát se duchovně i hmotně chudšími a prostšími, abychom dokázali být zcela závislí na Bohu. Uč nás jednat milosrdně, vždyť mnozí trpí v naší často bezcitné společnosti a světe. Ukaž nám nové cesty, jak bychom v následování Ježíše mohli být pravými nástroji jeho pokoje ve světě, kde udává tón tolik nenávisti, války a nelidskosti!

Díky, milý bratře Františku, za Tvůj obdivuhodný příklad! Mnozí bratři a sestry až po dnešní den Tě následovali. Mnohé z nich uctíváme jako svaté. Mnozí jsou neznámí, nepodává o nich zprávu žádná legenda svatých ani žádná historická kniha, a přece byli tak jako Ty lidmi blahoslavenství. Jsme-li s Tebou spojeni, pak jsme i s nimi. Nauč nás, ať Tebe a je všechny nejen obdivujeme, ale pokoušíme se následovat Tvůj a jejich příklad.

S bratrem Tomášem z Celana, Tvým prvním životopiscem, chtěl bych Tě nyní prosit:

„Svatý Otče Františku, přimlouvej se za všechny své duchovní děti, které žijí v nebezpečích, z nichž nemohou uniknout. Víš, jak nedokonale Tě následujeme: pros za nás, abychom byli vytrvalí, abychom svítili čistotou, abychom měli ducha modlitby, milost a pokoru, jako jsi měl Ty; abychom byli věrní chudobě, jako jsi byl Ty, abychom došli té lásky, kterou jsi Ty miloval ukřižovaného Krista (2 Cel 224 – překlad ze Serafického usuálu).

Díky za Tvou přímluvnou modlitbu za nás!

                                                                                  Tvůj spolubratr Gottfried

                        Gottfried Egger

                        Franziskanerinnen und Franziskaner

                        Kanisius Verlag, Freiburg Schweiz, 2000

                        Z němčiny přeložil Radim Jáchym OFM