Čech, Zdirad

2. listopadu                                                     + 1521

Princezna Markéta, dcera lotrinského vévody Bedřicha se Vaudémont a princezny Jolanty de Anjou, náležela k vedlejší větvi Kapetovského domu, byla tedy příbuzná s mnoha panovníky, proto si jistě mohla hledět jen všelijakých vznešených věcí. Ale ze všech příbuzných ji nejvíce zaujala Alžběta Uherdká (provdaná za duryňského landkraběte, a tedy se jí většinou říká Alžběta Duryňská (viz POUTNÍK 11/1998 a str. 21 tohoto čísla), a tak, když se vdala za prince Renata de Alenson z jiné větve Kapetovského domu, věnovala se podobně jako Alžběta péči o chudé, stavbám kostelů a zakládání klášterů. Když – stejně jako Alžběta – ovdověla a vychovala a zaopatřila své tři děti, mohla, osvobozena ode  všech světských závazků, vstoupit do řádu klarisek a za zbytek svého jmění založit pro sestry dva kláštery. V jednom z nich zemřela v osmapadesátém roce života. Pětadvacet let byla pannou, čtyři roky manželkou, dvacet let vdovou a jedenáct let řeholnicí. Když udatní osvícení revolucionáři ničili starý svět, aby vybudovali nový, považovali za nezbytné zničit i Markétin hrob a její ostatky. Zůstalo jen srdce ve farním kostele v Argentanu, kostely a kláštery,  a úcta. A tak mohl r. 1921 papež Benedikt XV. potvrdit a schválit kult a dát její jméno zapsat do seznamu blahoslavených.

Jeho znak provází kresbu blahoslavené vévodkyně, vdovy a řeholnice Markéty, spolu se znakovými štíty jejích rodičů a manžela.

Zdirad Čech