Čech, Zdirad

1. února                                                                                  + 1302

Blahoslavený Ondřej Conti de Comitibus pocházel ze slavné římské rodiny, která dala církvi čtyři papeže a řadu vysokých hodnostářů a významných osobností. Uchvácen ideály řádu Menších bratří toužil po přísném řeholním životě, a tak odešel do poustevnického konventu v Pigliu (v rodné provincii Anagni), kde se zdokonaloval v pokoře, umrtvování a skromnosti, studoval, psal, prohluboval svou zbožnost a Bůh ho obdařil podivuhodnou schopností uchvacovat duše a potírat ďábla, a konal skrze něho mnoho zázraků. Nebylo proto nic divného, že ho k sobě povolal papež Bonifác VIII., který nastoupil na trůn ve velmi neklidné době a muži, na které bylo možné se spolehnout, byli vzácní a bylo třeba je hledat v okruhu rodiny (papežova matka pocházela z rodu Conti). Tak se stal pětapadesátiletý poustevník kardinálem a na poustevnu skrytou na hoře Scalambra mohl ve světě rozvráceném rodovými a mezistátními spory jen vzpomínat. Zemřel ve dvaašedesátém roce svého věku, 1. února 1302. Do seznamu blahoslavených dal jeho jméno zapsat r. 1724 papež Inocenc XIII.

Kresbu postavy blahoslaveného kardinála – řeholníka provází jeho kardinálský znak a znaky papežů Bonifáce VIII. a Inocence XIII., a protože Ondřej i Inocenc pocházeli z rodu Conti, jsou figury jejich znaků stejné.

Zdirad Čech