Stavba kostela sv. Alžběty Durynské v Praze Kbelích

Když byl v listopadu 1918 na Staroměstském náměstí v Praze stržen Mariánský sloup a následně dán průchod protikatolické nevraživosti, neupadli naši věřící předkové do letargie, neuzavřeli se do sebe ani nepropadli zoufalství. Správně pochopili svůj díl viny a konfrontaci přijali jako výzvu k pravé evangelizaci. Proto víc než symbolické bylo jejich rozhodnutí vybudovat znevážené Matce Boží novou svatozář na periferiích Prahy. „Rozsypané hvězdy“ ze Staroměstského náměstí během dvou následujících desetiletí nahradila řada kaplí a kostelů: sv. Vojtěcha v Dejvicích, Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Strašnicích, sv. Václava ve Vršovicích, Krista Krále ve Vysočanech, Božského Srdce Páně na Vinohradech, sv. Kláry v Tróji, sv. Anežky a patronů českých na Spořilově, Panny Marie Královny míru na Lhotce, sv. Františka na Chodově, sv. Terezie od Ježíše v Kobylisích, sv. Vojtěcha na Žižkově, sv. Františka v Krči a sv. Jana Nepomuckého v Košířích. Od října 1932 mezi ně patří také kaple sv. Alžběty Durynské ve Kbelích. U jejího zrodu stály vynikající osobnosti své doby – František Nosek a Jan Ev. Urban.

Kaple od počátku byla provizoriem. Vznikla přestavbou bývalé stodoly a měla sloužit jen do doby, než bude v obci vybudován větší kostel. Nepřízeň doby však přerušila přípravy a znehodnotila nashromážděné prostředky. Dlouhá léta původní kaple chátrala . Když zdejší duchovní správu na počátku devadesátých let opět převzali Menší bratři františkáni, byla již v téměř havarijním stavu. Pro pravidelné bohoslužby bylo nutné upravit náhradní prostor v připravit se na radikální řešení i proto, že se společenství věřících poznenáhlu rozrostlo a nápadně ožilo. Po několikaleté přípravě byla tedy v roce 2001 konečně zahájena stavba nového kostela, který bude rovněž zasvěcen Alžbětě Durynské. Podle návrhu architekta Bernardo d´Ambrose a projektu ing. Jana Korenčíka provádí stavební práce jihlavská firma Starkon. Přestože se jedná o stavbu františkánsky skromnou a přiměřenou místním podmínkám, odhadují se celkové náklady na 12 milionů Kč.

Naši předchůdci modlitbou a prací vytvořili z obyčejného a bezvýznamného místa důležitou misijní základnu. Neodkázali nám „církevní majetek“, ale zodpovědnost. Zda jsme jejich dobrými následovníky, ukáže se právě na tom, zda dokážeme jejich dílo obnovit a udržet, aby přinášelo náležitý užitek. Není ovšem v silách místních věřících, dát dohromady finanční prostředky k pokrytí nákladů stavby. Proto se obracejí s prosbou o pomoc na všechny, kdo cítí spřízněnost s úmysly tohoto díla a mohou přispět.

Dary je možné předat jak osobně před mší svatou ve Kbelích (pátky 17,30 a neděle 9,00) nebo k klášteře u Panny Marie Sněžné v Praze 1, tak také převodním příkazem či složenkou na účet 19-5489780227/0100. Současně prosíme o podporu v modlitbě. Přijďte se také podívat na výsledky našeho úsilí.

Mariánská pouť Prahou

 

264 ročník  této pouti se uskuteční v sobotu 4. května po obvyklé trase ze strahovského kláštera do kostela Matky Boží před Týnem na Staroměstském nám. Zahájení mší sv. v 10 hod. ve strahovské bazilice Nanebevzetí Penny Marie, ve 12. hod. modlitba u sochy Panny Marie z exilu, od ní pěšky až do  kostela Matky Boží před Týnem.

Chýšky 2002

 

Jarní modlitebně poustevnický víkend františkánské mládeže se uskuteční paralelně na několika místech republiky ve dnech 10.-12. května. Přihlásit se a bližší informace je možno získat u br. Jiřího Pechara OFM, Komenského 17, 323 13 Plzeň, tel.: 019-752 11 23, e-mail: jiri@ofm.cz.

Den postu a modliteb

 

V pondělí 6. května se můžeme připojit k výzvě německých bratří a sester ze SFŘ k modlitbě za duchovní jednotu a bratrské spojení členů a přátel SFŘ a celé františkánské rodiny v Evropě i v celém světě. V místech, kde to bude možné, budou uspořádána společná modlitební setkání celé františkánské rodiny. Texty modliteb uveřejníme v příštím čísle tohoto časopisu.