Čech, Zdirad

29. září                                                                                               + 1364

Princ Karel by se byl rád stal bratrem františkánem, ale nikoho v jeho okolí to nezajímalo. Byl totiž synem pana Jana de Chatillon, vévody z Blois, a paní Markéty z Valois, sestry francouzského krále Filipa VI., zakladatele nové panovnické dynastie. Kdyby to byl býval chasník Karel, pak snad. Ale princ a králův synovec? Ten měl jiné povinnosti. Byla v té době Stoletá válka, ve které se bojovalo o trůny a celé země, kdo by dbal, po čem touží jeden princ. Umřel bretaňský vévoda Jan III., poslední muž z rodu Dreux, a prince Karla oženili s jeho dcerou Janou. A tak nebyl františkánem, ale bretaňským vévodou. Jenže princ Jan z Montfortu si myslel, že by mohl být stejně dobrým vévodou jako Karel, ne-li lepším, a protože měl anglické kamarády a protože byla zrovna v té době Stoletá válka, byla výborná příležitost přerušit nudné příměří a začít znova bojovat. Tenkrát to ale nebylo jako dnes, kdy hlava státu v případě nebezpečí uteče někam hodně daleko. Tenkrát musela hlava státu do plátové zbroje a na koně a s kopím v ruce a mečem po boku pěkně do první řady. Tenkrát hlava státu neříkala jděte, ale křičela: Za mnou! Pochopitelně při takovém postupu jde o mnoho. Vévoda Karel například se dostal na devět let do Anglie, protože byl zajat a tak dlouho se dávalo dohromady výkupné. Pak se vrátil a začal znova bojovat o trůn, až ho dostihla smrt v bitvě u Auery. A dalším vévodou byl Janův syn a vévoda Karel už s tím nemohl nic dělat. S mnoha věcmi nemohl nic dělat. S jinými mohl. Za svého života byl denně přítomen mši svaté. Zakládal kláštery, aby umožnil jiným, co nesměl sám. Hledal spravedlnost  a křesťansky zacházel s vězni, aby nepoznali to, čím sám musel projít. Je to málo? Rozhodně to stačilo na to, aby k němu jeho současníci pociťovali úctu, aby jejich děti a děti jejich dětí na něho nezapomněly, dost na to, aby ho náš Pán povolal do slávy svého trůnu a svatý papež Pius X. mohl v roce 1904 dovolit zapsání jeho jména do seznamu blahoslavených.

Kresbu postavy blaženého vévody Karla provázejí znakové štíty jeho  rodičů, jeho vlastní a jeho vévodství a znak svatého papeže Pia X.

Zdirad Čech