Reichel, František OFS

II. Činnost řádu

Dosavadním vyvrcholením těchto poutí bylo zahájení arcidiecézního procesu blahořečení bratra Františka Noska, které se uskutečnilo v kostele sv. Václava v Praze Dejvicích 5. 1. 1996. Mši svatou sloužil pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk a koncelebroval postulátor procesu P. K. Pilík[1].

 

 

 

Poutě do Říma a návštěvy Sv. otce Jana Pavla II. v naší vlasti

 

Tyto události se nám v předchozích letech totality zdály neuskutečnitelné a nemožné. Samozřejmě, že se jich zúčastňovali v hojném počtu i členové SFŘ – často i aktivně jako pořadatelé a organizátoři.

 

 

1990 (21. – 22. 4.) Návštěvy Sv. otce v Praze a na Velehradě se členové SFŘ zúčastnili v hojném počtu, většinou však individuálně.

1995 (21. – 22. 5.) Na návštěvu Sv. otce v Praze, Hradci Králové a v Olomouci byly již organizovány autokarové zájezdy SFŘ.

1997 (6. – 13. 9.) Poutní zájezd SFŘ „ve stopách sv. Františka“ do Assisi a na Alvernu vedl bratr Antonín Landkamer z pražského společenství Praha – Krč.

2000 (29. 3. – 2. 4.) V rámci jubilea se uskutečnila národní pouť do Říma. Národní rada SFŘ při této příležitosti zorganizovala pouť do Assisi i do Říma. Zde kromě oficiálního programu byli členové SFŘ přijati generální představenou SFŘ S. Emanuelo de Nunzio. Pouti se zúčastnilo přes 120 členů a příznivců SFŘ.

 

Oblastní setkání

 

Tak jako na začátku století se terciáři setkávali na „krajinských sjezdech“, tak nyní se opět scházejí na oblastních akcích. Některé z nich mají již svou tradici. Konkrétně se uskutečnily (i opakovaně): v Hradci Králové – Pouchově, v Olomouci, v Praze, v Moravské Třebové, v Červeném Kostelci, v Hrádku u Vlašimi a k hrobu P. A. Moce, v Opavě, v Praze tříkrálové setkání a zahájení školního roku na Petříně, v Brně setkání SFŘ k jubilejnímu roku, v Sobinově – Sopotech, v Třebíči.

 

 

 

 

Činnost místních společenství

 

Hlavní činností jsou opět měsíční setkání. Jejich náplní je společná účast na mši svaté, společná modlitba breviáře, duchovní slovo, informace o aktuálních otázkách a podobně. Podle místních poměrů jsou však vyvíjeny další aktivity: péče o staré a nemocné členy (návštěvy apod.), péče o rodiny, děti a mládež, účast na duchovních cvičeních a exerciciích, charitativní a sociální činnost

 

 

 

Vydavatelská činnost

 

V roce 1996 vyšlo nulté číslo časopisu Serafínská cesta zásluhou bratra Jiřího Tůmy. Tento čin kladně zhodnotil i kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský (viz příloha č. 28). Návaznost na minulé období popisuje v tomto čísle bratr Jiří Tůma: Jak si možná někteří z vás vzpomínají, založili jsme v roce 1982 časopis Serafínská cesta, který volně navazoval na předválečný Serafínský prapor. Zásahem Státní bezpečnosti bylo v roce 1983 vydávání Serafínské cesty přerušeno. Nyní se k vám opět s tímto časopisem vracíme. Tento časopis má být totiž váš, to znamená, že vám chceme přinášet informace a zajímavosti ze života SFŘ ve světě i u nás. Chceme vás v tomto časopisu seznamovat i s úvahami, které mají význam praktickou realizaci ideálů sv. Františka v našem denním životě[2].

 

 

            O zaměření časopisu se zde píše: Je to pro nás všechny nesmírná radost, když po dlouhé době dostáváme do rukou náš terciářský časopis. Od našeho časopisu můžeme očekávat také upevnění a oživení naší řeholní rodiny. Vždyť jaká je to rodina, když jednotliví její členové se ani pořádně neznají. Takový stav jsme museli neradi přijmout v dobách minulého totalitního režimu, který velmi pečlivě slídil po každém sebemenším náznaku obrody řeholního života a tvrdě je dusil.

 

 

            Noví bratři a sestry přibývali do našeho společenství tajně, a tak jsme o sobě často ani nevěděli, i když jsme žili v blízkosti. Tak až nyní se poznáváme a hodně nám k tomu může přispět i náš časopis. Ten nám umožní i výměnu zkušeností při získávání nových terciářů a zakládání nových komunit[3].

 

 

           

 

 

Časopis vydávala Alverna. Adresa redakce a administrace byla Praha 6, Tuniská 634, šéfredaktor Jiří Tůma.  Časopis referoval o činnosti SFŘ ve světě i u nás. Postupně v něm začal vycházet i františkánský liturgický kalendář. Každé číslo mělo 32 stránek. Od roku 1998 vycházel časopis Serafínská cesta jako čtvrtletní magazín – čtení pro potěchu duše. Šéfredaktor Jiří Tůma, vydavatelé manželé Reilovi, Triality s.r.o., Zámecká 175, Ronov nad Doubravou (96 stránek). V roce 2000 tedy  vyšel 11. ročník.

 

 

            V roce 1994 začal vycházet nový časopis – měsíčník POUTNÍK – časopis františkánské rodiny, později  pro zájem i mimo františkánské řády jako časopis přátel sv. Františka. První číslo časopisu vyšlo v červnu. Vydává nakladatelství a vydavatelství Arathorn. Redakce je ve františkánském klášteře v Praze, Jungmannova 18. Šéfredaktorka Olga Šotolová. Každé číslo má 32 stránek.

 

 

            Od roku 1994 začala vydávat Národní rada Zpravodaj Národní rady 1994 – 1997. Službou přípravy a rozesílání byl pověřen bratr Jiří Šenkýř. Celkem vyšlo 18 čísel. Zpravodaj přinášel tyto informace: materiály SFŘ (Národní rady, mezinárodního bratrstva), pokyny Národní rady SFŘ, adresáře a jejich změny, pozvání na různé akce, přehledy a recenze františkánské literatury, plány vizitací a kapitul místních společenství, povzbuzení od duchovních asistentů, informace o činnosti SFŘ.

 

 

Zpravodaj je zasílán všem ministrům místních společenství, redakcím františkánských časopisů, představeným františkánských řádů, členům Národní rady a od roku 2000 všem členům, kteří mají e-mailovou adresu. V dalších letech pak vycházel (vždy po zasedání Národní rady):

 

 

-         Zpravodaj Národní rady 1997 – 2000. Celkem vyšlo 17 čísel.

 

 

-         Zpravodaj 2000 – 2003. Do konce roku 2000 vyšla 4 čísla.

 

 

Velký rozmach se projevil ve vydávání františkánské literatury. Za toto desetileté období bylo vydáno mnoho klasických titulů, ale také mnoho knih od nových autorů. V následující tabulce uvádím přehled zpracovaný P. Benediktem Holotou OFM.

 

 

 

 

Výběr františkánské literatury vydané od roku 1990 do roku 2000[4]

 

 

Rok vydání	Autor	Název	Nakladatelství
1990	S. Rougier	František z Assisi, básník a prorok	Petrof, Brno
1990	W. Nigg	Muž z Assisi	Cesta, Brno
1992	J. Green	Bratr František	Cesta, Brno
1992	M. Sládek	Chválíme Boha se sv. Otcem František	Alverna, Praha
1992	R. Dilong	Světec z Assisi	Řád, Praha
1993	G.K.Chesterton	Sv. František z Assisi	Alverna, Praha
1993	M. Sládek	Myšlenky sv. Františka na každý den	Alverna, Praha
1994	J. Pečený	Cesta	FTK, Praha
1994	C. Bensi	Zůstávejte v pokoji	Karmelitánské nakl.
1994		Františkánské prameny	Serafin/Cor Jesu,Č. Těšín
1995		Růženec se sv.Klárou a sv. Františkem	Karmelitánské nakl.
1996	U. Wölfel	Bratr František z Assisi (pro děti)	Sintel
1996	P. A. Houška	České františkánství	Praha
1998		Moudrost sv. Františka z Assisi	Karmelitánské nakl.
1998		Kvítky sv. Františka	P. Maur, Náchod
1998	F. Cardini	František z Assisi	Zvon a Vyšehrad, Praha
1998	L. Lehmann	František, mistr a učitel modlitby	Karmelitánské nakl.
1998	Z. Nováková	Píseň bratra slunce	Trinitas, Svitavy
1998	A. Rotzetter	Jak František kázal zvířatům	Karmelitánské nakl.
1999	H. Hesse	František z Assisi	Volvox Globator, Praha
1999	T. Matura	15 dní s Františkem z Assisi	Cesta, Brno
1999	P. Rossi	Největší dílo sv. Františka	Pro vnitřní potřebu SFŘ
1999	J. E. Urban	Cesta serafínského poutníka	Pro vnitřní potřebu SFŘ
	M. Sládek	Ve škole sv. Františka	Pro vnitřní potřebu SFŘ

 

 

Dále vyšly v tomto časovém období  tyto dvě zásadní publikace:

 

 

-         Řehole a rituál SFŘ (český překlad schválený v Římě dne 5. 3. 1992), vyšlo v roce 1992.

 

 

-         Františkánské prameny – původní český překlad  doplnil a dílo edičně připravil C. V. Pospíšil OFM, vydala Matice cyrilometodějská, s.r.o. Olomouc 1999.

 

 

František Reichel OFS

 

 

(pokračování)