Dohnal, Jan M. Vianney OFM

V době, která není až tak vzdálená, v době, která velkou část z nás, snad všechny, poznamenala svou temnou ideologií, v době, ve které jsem i já za dramatických okolností vstupoval do společenství a seznamoval se jak se spiritualitou, tak i strukturou františkánství, přišlo mi až neskutečně vzdálené vyprávění o generální kapitule našeho řádu. Proto jsem se tímto pojmem příliš nezabýval a byl jsem přesvědčený, že se mě to vůbec netýká.

Proto se dnes nestačím divit tomu, že jsem celou naši provincii na této generální kapitule mohl letos zastupovat. Prožít celý měsíc na místě, kde Pán přes sv. Františka nechal vytrysknout pramen k obnově církve a po osm staletí odsud nechává vyrůstat strom františkánství, který přes tolik bratří a sester na celém světě dodnes přináší své ovoce v šíření Pánova „pokoje a dobra“ – jeho radostné evangelní zvěsti, je skutečně velkým duchovním zážitkem, za který smím Bohu děkovat a alespoň kratince se chci s vámi o tuto milost podělit.

Již samotné číslo 142 kapitulních bratří z celého světa, spolu s dalšími asi čtyřiceti, kteří tvořili zázemí kapituly (překladatelé, sekretáři a další), dává tušit, že šlo o skutečně mimořádné setkání.

Mluvilo se zde mnohými jazyky, a přesto tuto různorodost nikdo z nás nevnímal jako biblický Babylón. Ba naopak. Duch přátelství a bratrství se podepisoval pod každým dnem našeho kapitulování.

Jeden z hlavních úkolů – zvolit nového generálního ministra řádu, jsme splnili již ve čtvrtek 5. června. Stal se jím J. R. Carballo ze Španělska. A co jsme tam dělali ostatní dny? Jednali, rokovali, diskutovali a hlasovali. Dokonce takovým způsobem, že hrozilo nebezpečí tuto kapitulu o pár dnů prodloužit, aby se projednalo a odhlasovalo vše, co bylo v úkolech kapituly.

Kromě naplněného pracovního programu jsme však též prožili celou řadu krásných společenských a kulturních večerů. Mimořádnou schopnost zde prokázali bratři z Mexika, Brazílie, Argentiny a dalších podobných zemí. Kytary, zpěv i tanec tito bratři měli přímo ve své krvi. Též jsme prožili společenství s generálními ministra kapucínů, minoritů a TOR.

Nemohu však zapomenout ani na několik společných bohoslužeb, které jsme slavili na různých místech, např. u San Damiána, v bazilice sv. Františka a též u Františkova hrobu, nebo taky ve společenství klarisek v jejich kapli, s pohledem na kříž, z něhož Pán promlouval k Františkovi. Samozřejmě, že největší díl liturgických slavení se odehrával u Porciunkule.

Tradiční akcí generální kapituly byla audience u Sv. Otce. V setkání s tímto nástupcem sv. Petra jsme mohli opět vnímat kontrast nemohoucnosti člověka, který je zároveň mimořádným svědectvím Božího působení. Jeho poselství, jako i promluvy ostatních liturgických slavení, dostaneme v překladu jako podněty k rozjímání a k inspiraci pro naše např. domovní kapituly, nebo jako součást podkladů k trvalé formaci.

Co všechno se na kapitule oficiálně či v zákulisí projednávalo, vyjde alespoň částečně v závěrečném dokumentu této kapituly. Poměrně velká část jednání byla věnována generálním stanovám, které v některých svých částech nabudou nové úpravy, zvláště ve vztahu ke konferencím, čili struktuře řádu, ale taky vzhledem k formaci, kde se některá opatření dotknou i naší provincie. Mluvilo se o autoritě, dialogu, solidaritě, o formaci, ale taky o nových prioritách, o bratrství a nové evangelizaci.

Uděluji vám všem své bratrské a otcovské požehnání s ujištěním, že jsem na vás všechny denně myslel a denně i z Assisi vám žehnal.

Bratr  Vianney OFM

provinční ministr

Text pod obr.: Generální ministr a český a slovenský provinciál