V roce 1223 si sv. František z Assisi vyžádal od papeže Honoria III. dovolení oslavit Vánoce novým způsobem u vesničky Greccio, v den Narození našeho Pána Ježíše Krista.

„V té krajině žil muž dobré pověsti a ještě lepšího života, jménem Jan. František ho zvlášť měl rád, protože přes znamenitou pověst a vážnost, kterou tam požíval, pohrdal šlechtictvím těla a snažil se dosáhnout šlechtictví duše. Toho si – jak často činíval – povolal blažený František k sobě. Bylo to asi čtrnáct dní před Narozením Páně. a řekl mu: „Chceš-li, abychom blížící se slavnost vánoc slavili u Greccia, pospěš si a pečlivě obstarej, co ti říkám. Chtěl bych totiž oslavit památku toho Dítěte, které se narodilo v Betlémě a chtěl bych, pokud možno, svýma očima vidět hořkou nouzi, kterou už jako dítě musilo snášet, jak leželo v jeslích, u nichž stál vůl a osel, i jak leželo na seně.“ Když to dobrý a oddaný muž uslyšel, spěšně na jmenovaném místě připravil všecko, jak mu světec uložil.

Den radosti se blížil, čas jásotu nadešel. z různých chýší přišli bratři, muži i ženy z okolí, jak jen mohli, připravili svíce a pochodně, aby osvítili onu noc, která ozářila jasnou hvězdou všechny dni a roky.

Konečně přišel světec, všecko našel připraveno, viděl to a radoval se. Postavili jesle, přinesli seno a přivedli i vola a oslíčka. Je uctěna prostota, povýšena chudoba, zvelebena pokora a z Greccia se stává nový Betlém. Noc je jasná jako den a lidé i zvířata se cítí blaženě. Lidé se sem scházejí a naplňuje je z obnovené tajemné události nová radost. Les zní písněmi a od skal se odráží jásot. Bratři zpívají, přinášejí tak Bohu náležitou chválu, a celá noc jásá čistou radostí. Boží světec stojí u jesliček, vzlyká bolestí a zároveň je proniknut svatou zbožností a podivuhodnou radostí. U jeslí se slaví slavná mše svatá – kněz pocítí netušenou útěchu.

V jeskyni v Grecciu se svými bratry vytvořil živý betlém, u kterého slavili vánoční bohoslužbu. Zúčastnilo se jí také mnoho lidí z okolí, aby si tímto způsobem připomněli příchod našeho Spasitele.“

(Frant. prameny, 1 Cel 30,84–85)

Dnes stojí na skále u Greccia františkánský klášter s kostelem. Kostel je nový, z 80. let, zachovává však ráz historické stavby. Uvnitř části kláštera a kostela je možno shlédnout sbírku betlémů z celého světa. Součástí kláštera je také malinký kostelík z roku 1228, který je zřejmě vůbec prvním kostelem zasvěceným sv. Františkovi.