24. září

Nalezení těla sv. Kláry

Nezávazná památka

Když roku 1253 svatá Klára zemřela, bylo její tělo pohřbeno nejdříve v kostele svatého Jiří, potom v chrámě jí zasvěceném. Roku 1850 byl hrob otevřen a svaté ostatky opět vystaveny úctě věřících.

Společné texty o pannách.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z Prvního listu svaté Kláry sv. Anežce České

(Františkánské prameny I, Spisy sv. Františka a sv. Kláry, a cura di B. Štivar, Ottobre 12, Velehrad 2001, 1ListAn 12–29, s. 167–168; FF 2863–2867)

Kdo miluje nějakou pozemskou věc, ztrácí plod lásky

Tedy, sestro nejmilejší, či spíše paní hodná vší úcty, vždyť jste snoubenkou, matkou i sestrou1 mého Pána Ježíše Krista, označená zářící korouhví neporušitelného panenství a nejsvětější chudoby. Upevňujte se ve svaté službě, která již započala planoucí touhou po chudém Ukřižovaném, jenž pro nás všechny podstoupil utrpení kříže2, vytrhl nás z moci knížete temnot3, v níž jsme byli drženi, spoutáni okovy pro přestoupení prvních rodičů, a smířil nás4 s Bohem Otcem. Ó blažená chudoba, která těm, kdo ji milují a objímají, poskytuje věčné bohatství! Ó svatá chudoba! Těm, kdo ji mají a po ní touží, je Bohem přislíbeno nebeské království5 a věčná sláva a blažený život (jim) bez pochyby bude dán! Ó zbožná chudoba, kterou Pán Ježíš Kristus, který vládl a vládne nebi i zemi, který také řekl a stalo se6, se rozhodl nade vše ostatní si vyvolit! Neboť lišky mají doupata, říká, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka, to jest Kristus, nemá, kde by hlavu složil7, ale když sklonil hlavu, odevzdal (svou) duši8.

Jestliže tedy takový a tak veliký Pán vstoupil do panenského lůna a chtěl se objevit na světě jako opovrhovaný, nuzný a chudý, aby lidé, kteří byli velmi chudí a potřební a trpěli velkou potřebou nebeské potravy, stali se v něm bohatými vlastnictvím nebeských království. Radujte se a velmi jásejte9, naplněna nesmírnou radostí a duchovním veselím, neboť když jste si více oblíbila pohrdání světem než pocty, víc chudobu než dočasné bohatství a raději než na zemi (chcete si) ukládat poklady v nebi, kde je ani rez nežere, ani mol neničí a zloději je nevykopou ani neukradnou10, vaše hojná odměna je v nebesích11 a zajisté jste si zasloužila být nazývána sestrou, snoubenkou a matkou12 Syna nejvyššího Otce a slavné Panny.

Věřím totiž, že jistě víte, že království nebeské je Pánem přislíbeno a darováno pouze chudým13, protože dokud se milují věci časné, ztrácí se plody lásky. Nelze sloužit Bohu i mamonu, protože buď se jeden miluje a druhý se má v nenávisti, nebo se jednomu slouží a druhým se pohrdá14. Oblečený nemůže zápasit s nahým, protože rychleji bude sražen k zemi ten, kterého je možné za něco chytit15. A (nelze) zůstat slavným ve světě a kralovat tam s Kristem, protože dříve bude moci projít velbloud uchem jehly, než bohatý vstoupit do nebeského království. Proto jste odložila (královská) roucha, totiž časné bohatství, abyste nebyla přemožena protivníkem a mohla vejít strmou cestou a úzkou branou16 do nebeského království.

1 Srov. Mt 12, 50. 2 Žid 12, 2. 3 Kol 1, 13. 4 2 Kor 5, 18. 5 Srov. Mt 5, 3. 6 Žl 32 (33), 9. 7 Mt 8, 20. 8 Jan 19, 30. 9 Srov. Hab 3, 18. 10 Mt 6, 20. 11 Mt 5, 12. 12 Srov. Mt 12, 50. 13 Srov. Mt 5, 3. 14 Srov. Mt 6, 24. 15 Srov. sv. Řehoř Veliký: Homilia in evangelia II, 32, 2 (PL 76, 1233B). 16 Srov. Mt 7, 13–14.

Zpěv po druhém čtení Žl 84 (83), 5.8.11

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine, stále tě mohou chválit. Půjdou se silou stále větší. * Lepší je den v tvých nádvořích než jinde tisíc.

V. Raději budu stát na prahu domu svého Boha než přebývat ve stanech bezbožníka. * Lepší je.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Pán jí dal korunu místo popela, olej radosti místo šatu smutku, za ducha pokání píseň chvály.

Závěrečná modlitba

Bože, slavíme památku svaté panny Kláry a prosíme tě: ať ji v očekávání slavného vzkříšení následujeme, pro její zásluhy jsme posíleni v naději a lásce a na věčnosti máme účast na tvé slávě. Skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Navěky se s tebou zasnoubím, praví Pán; zasnoubím se s tebou milosrdenstvím a slitováním, zasnoubím se s tebou věrností. (Srov. Oz 2, 21–22)