28. listopadu
Sv. Jakuba z Marky, kněze 1. řádu
Nezávazná památka
Narodil se roku 1394 v Monteprandone v Itálii, v Perugii studoval práva. Když roku 1416 vstoupil k menším bratřím, vystudoval teologii, stal se knězem a celý další život strávil jako kazatel; prošel téměř celou Itálií a Evropou. Šířil úctu k Nejsvětějšímu jménu Ježíš, byl pověřován poselstvími k obrácení bludařů. Snažil se o opětné sjednocení observantů a konventuálů, na něž se františkánský řád rozštěpil. Zemřel v Neapoli 28. listopadu 1476, svatořečen byl 10. prosince 1726 papežem Benediktem XIII.
Společné texty o duchovních pastýřích (o řeholnících).
Modlitba se čtením
Druhé čtení
Z kázání svatého Jakuba z Marky
Kázání Božího slova dává klíčit všem ctnostem
A jiné padlo na dobrou půdu; vzrostlo a přineslo stonásobný užitek1. To jsou srdce zbožných, zúrodněná Duchem Svatým, v nichž Boží slovo zasévá lítost nad hříchy, fialku pokory, růži lásky, lilii čistoty, bázeň Boží, touhu po věčnosti, pohrdání věcmi pozemskými, krásu všech ctností. Ó přesvaté Boží slovo, plné milosti! Ty osvěcuješ srdce věřících, ty sytíš hladové, ty těšíš zarmoucené, ty obohacuješ mysli všech dobrých a dáváš klíčit všem ctnostem, ty zachraňuješ duše před ďáblem, ospravedlňuješ hříšné a z pozemšťanů děláš nebešťany.
Kde člověk získá Ducha Svatého? Při kázání. Kde oplakáváš své hříchy? Při kázání. Kde jsi odpustil bezpráví? Při kázání. Kde jsi odložil zlou vůli? Při kázání. Kde získáš trpělivost a nalezneš svou ztracenou duši? Při kázání. Kde jsi poznal Boha? Při kázání. Kde se ze zločinců stávají dobří lidé? Při kázání. Kde se odstraňují nesčíslná zla: vraždy, smilstva, zrady, nenávist a jiná jim podobná? Při kázání. Kdo udrží lid ve víře? Kázání. Neboť ti, kdo neslyší Boží slovo, jsou jako zvířata. Kdo vyhladí bludy a kacířství? Kázání. Kdo obrátí svět? Kázání. Co uložil Kristus apoštolům? Kázat. Kdo rozsévá milosti a ctnosti do duší? Kázání; neboť to už nemluvíte vy2.
Ó přesvaté kázání, dražší než všechny poklady! Blahoslavení, kdo tě rádi slyší, protože jsi velké světlo, které osvěcuje celý svět. Bernard říká: »Boží slovo je třeba ochotně poslouchat, zbožně přijímat a bedlivě uchovat to, co je k spáse duší. Není to slovo lidské, ale opravdu to je slovo Boží, ať už těší či napomíná nebo i vytýká.« A jako nedbalý rozsévač tu a tam ztrácí semeno, tak i nedbalý posluchač Boží slovo. Proto praví Augustin: »Znovu se vás ptám, bratři a sestry, řekněte mi: Co se vám zdá, že je víc – Tělo Páně, nebo Boží slovo? Chcete-li odpovědět, pak řekněte, že Boží slovo není méně než Tělo Kristovo.«
1 Lk 8, 8. 2 Srov. Mt 10, 20.
Zpěv po druhém čtení 2 Tim 4, 2.5; Řím 10, 15
Hlásej slovo, přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s veškerou trpělivostí a znalostí. * Buď ve všem rozvážný, vytrvalý ve zkouškách, pracuj jako hlasatel evangelia.
V. Jak milý je příchod těch, kdo zvěstují dobré věci. * Buď ve všem.
Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.
Ranní chvály
Ant. k Zach. kant. Zvěstoval lidem Ježíšovo jméno, hlásal jim slova, která přijal od Boha.
Závěrečná modlitba
Bože, tys učinil svatého Jakuba slavným hlasatelem evangelia, aby zachraňoval lidské duše a obracel hříšníky na cestu ctnosti; na jeho přímluvu dej, ať jsme očištěni od všech hříchů a dosáhneme věčného života. Skrze tvého Syna…
Nešpory
Ant. ke kant. P. M. Odstraňoval bezbožnou hanebnost, celým svým srdcem tíhl k Pánu a v hříšných dobách upevňoval zbožnost. (Sir 49, 3b–4)