7. srpna

Bl. Agathangela a Kassiána, kněží a mučedníků 1. řádu

Nezávazná památka

Agathangel Noury se narodil 31. července 1598 ve francouzském městě Tour. Roku 1619 vstoupil ke kapucínům. Od roku 1629 až do své smrti byl misionářem. Nejprve byl představeným misie v Káhiře, kde mnoho usiloval o sjednocení Koptů, pak byl roku 1637 poslán jako představený do nové misie v Habeši. Zde získal za společníka Kassiána Lopes–Netto, který se narodil 15. ledna 1607 v Nantes a sliby v kapucínském řádu složil roku 1623. Oba byli po několika měsících zajati Habešany a 7. srpna 1638 v městě Gondar v Etiopii odsouzeni k smrti. Blahořečeni byli 1. ledna 1905 papežem Piem X.

Společné texty o více mučednících.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z dopisu blahoslaveného Agathangela kardinálu prefektovi Posvátné kongregace pro šíření víry

(Collectanea Franciscana 18 [1948], s. 143–146)

Spásu bratří nutno zajišťovat všemi prostředky

Můj vznešený pane a ochránce! Když jsem byl minulý měsíc v Jeruzalémě, důstojný Otec kvardián mi ukázal dopis vznešených pánů z posvátné kongregace, v němž stojí: »Podal jste nám, Otče, zprávu o domněnce Otce Pavla de Lodi, že je dovoleno navštěvovat kostely bludařů a schizmatiků, jen když se přitom v hloubi srdce uchovává katolická víra. Protože tato posvátná kongregace odsoudila domněnku jako mylnou, v žádném případě se podle ní nelze v praxi řídit.«

Po svém příchodu do Egypta jsem tuto otázku předložil třem teologicky vzdělaným Otcům z naší misie a nadto jsem ji projednával s Otcem Archandělem z Pistoe. Protože jsou stejného názoru jako já, prosím Vaši Vznešenost, abyste ji přijal od nejnižšího ze svých žáků. Pokorně Vám předkládám to, co se jeví jako potřebné pro slávu Boží a spásu duší, ale podřizuji se, bude-li nutno opravit mínění.

Teologové, zabývající se tímto problémem, uváděli různé podmínky pro možnou spoluúčast na bohoslužbách, které lze shrnout ve čtyři: nevznikne-li pohoršení ani není nebezpečí, že dojde ke ztrátě víry, ani se tím neúčastní na zločinu nebo na nějakém obřadu, který je ze své podstaty bludařský nebo jiným způsobem nesprávný, ani to není chápáno jako schválení bludu nebo bludařského obřadu.

Ovšem, k posouzení těchto čtyř podmínek musíme dokonale a podrobně znát všechny okolnosti: místa, času, osob, obřadů a jiných podobných. Tuto znalost nemohou mít křesťanští učitelé, neznají-li praxi těchto krajin. Proto se mi zdá, že posoudit to má být ponecháno misionářům, kteří se již dávno domnívali, že takováto spoluúčast nemá být zakazována. Opačné mínění totiž uzavírá každý prostředek, cestu i naději dosáhnout v misii něčeho dobrého, ano, spíše plodí mnoho nepříjemností.

Předložil jsem naše důvody a mnohé jiné jsem vynechal kvůli stručnosti. Dovoluji si skončit výrokem slavného papeže a mučedníka, svatého Martina: »Církevní právo zná pro doby pronásledování ohled vůči těm, u nichž přestupek není zaviněn pohrdáním vírou – neboť toto samo už je hříchem – ale spíše strachem a nouzí. V takových případech je třeba vzdát se z milosrdenství přílišné důkladnosti.«

Máme zde mnoho Koptů, jejichž liturgické knihy jsem prohlížel a nenašel jsem v nich žádný blud, než že vzývají bludaře Dioscora a Severa. Dovolil jsem tedy kněžím sloužit z nich mši pod podmínkou, že tato vzývání bludařů vynechají. Činí tak, aniž by se nad tím lid pohoršoval.

Zpěv po druhém čtení 2 Kor 3, 4–6; 1 Tim 2, 4

Máme důvěru k Bohu skrze Krista. On nám také dal schopnost sloužit nové smlouvě. * On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.

V. Ne, že bychom sami sobě mohli něco přičítat, jako by to pocházelo od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. * On chce.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Hledejte svou sílu v Pánu a v jeho všemohoucnosti. Oblečte se do plné výzbroje Boží, abyste mohli čelit ďáblovým nástrahám. (Ef 6, 10–11)

Závěrečná modlitba

Bože, tys učinil blahoslavené mučedníky Agathangela a Kassiána vynikajícími hlasateli katolické víry; dej, prosíme, ať na jejich přímluvu všechny národy dospějí k jednotě pravé víry. Skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Když jsme s Kristem umřeli, budeme s ním také žít. Když vytrváme, budeme s ním i kralovat. (2 Tim 2, 11–12)