9. května

Sv. Kateřiny z Boloně, panny 2. řádu

Památka

Narodila se 8. září 1413 v Boloni. Naučila se číst i psát a vstoupila roku 1431 do kláštera klarisek ve Ferraře. Byla určena k výchově novicek a její výuka byla vynikající. Roku 1456 založila klášter v Boloni a vedla ho až do smrti. Vynikala v ctnostech, zvlášť v pokoře a chudobě. Napsala také několik spisů užitečných k získání dokonalosti. Zemřela 9. března 1463, svatořečena byla 22. května 1712 papežem Klementem XI.

Společné texty o pannách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu; on je Beránek, kterého následují panny. (V době velikonoční: Aleluja.)

Modlitba se čtením

Hymnus

Když vznesla ses v chrám nadhvězdný
jak holubice bělostná,
laskavě slyš, jak tobě zní
dnes naše píseň děkovná.

Vedena Boží milostí,
ač věkem ještě dívkou jsi,
už skvíš se jasem svatosti
své duše láskou planoucí.

Zříkáš se pomíjivých krás
k nebeské vlasti z lásky jen,
teď ještě větší láskou pláš
v Kristově sídle nadhvězdném.

Buď sláva tobě, Ježíši,
ty květe Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

Druhé čtení

Ze spisu svaté Kateřiny z Boloně O sedmi duchovních zbraních

(De septem armis spiritualibus, a cura di P. Puliatti, Modena 1963, s. 6–7)

Oblečte se do plné výzbroje Boží, abyste mohli čelit ďáblovým nástrahám Kdo je tak čistý a ušlechtilý, že na sebe chce vzít kříž z lásky k našemu Vykupiteli, který zemřel, aby nám navrátil život; kdo je tak čistý a ušlechtilý, ten se musí především porozhlédnout po zbraních, které jsou potřeba k boji. Jsou to zejména ty, které zde po pořádku vyjmenujeme. Za prvé je to horlivost; za druhé nedůvěra v sebe; za třetí důvěra v Boha; za čtvrté, páté a šesté pamatování: na utrpení, na vlastní smrt a na Boží slávu; za sedmé je to autorita Písma svatého, podle příkladu, který dal Ježíš, pokoušený na poušti. Duše, která nese drahocennou pečeť dobré vůle, tj. lásky k Bohu a touhy sloužit mu v duchu pravdy, musí se nejprve napravit čistým a úplným vyznáním hříchů. Také si musí předsevzít už nikdy v budoucnu těžce nezhřešit, ale raději, kdyby to bylo možné, tisíckrát volit smrt. Vždyť ten, kdo je zapleten do smrtelného hříchu, není údem Kristovým, ale ďáblovým, a je zbaven dober svaté matky církve a není schopen dělat to, co je užitečné pro věčný život. Platí tedy: k věrné službě Boží je nutné pevné předsevzetí varovat se těžkých hříchů. Dej však pozor: i když upadneš do smrtelného hříchu, nikdy nesmíš pochybovat o Boží dobrotě. Nesmíš také přestat v konání dobra, abys mohl být od onoho hříchu osvobozen. Tak, podpořen touto nadějí, pracuj stále na dobrém díle za všech životních okolností. Proto má být věrný Kristův služebník připravený následovat křížovou cestu, neboť všichni, kdo Bohu slouží, musí bojovat proti odpůrcům samotného Boha a od nich mohou očekávat mnohé trpké rány. Je tedy nezbytné mít ty nejlepší zbraně, jimiž je možno odvážně bojovat proti nepříteli.

Zpěv po druhém čtení 2 Kor 4, 8–10; Řím 8, 37

Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. * Ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (V době velikonoční: Aleluja.)

V. Tak jsme zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše. * Ve všem.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Hymnus

Když Snoubenec tě k strmým zve
výšinám dokonalosti,
hned zamíříš tam kroky své
a vzdáš se světských radostí.

Když Prozřetelnost vštípí tě
ve františkánskou zahradu,
tvých ctností květy rozvité
tam nesou hojnou úrodu.

Přijímáš souzený ti kříž,
ke Kristu připoutána jím,
hrdličko, horké rány smíš
Snoubenci smáčet pláčem svým.

Vzdor těla postem přemůžeš,
k výšinám mysl upínáš
a svatá duchem, tělem též,
zde život nebes prožíváš.

Když blažeností nebeskou
se často tvoje duše chví,
prodchnuta září nadzemskou
pronikáš v Boží tajemství.

Buď sláva tobě, Ježíši,
ty květe Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

Ant. k Zach. kant. Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce. (V době velikonoční: Aleluja.)

Závěrečná modlitba

Bože, tys zahrnul svatou pannu Kateřinu bohatstvím svých darů; uč nás následovat její ctnosti, abychom měli spolu s ní také účast na věčné radosti. Skrze tvého Syna…

Nešpory

Hymnus

Uprostřed sester nejlepší,
ač jsi jim zářným příkladem,
chceš nést jho prací nejtěžších
a poddanou být služkou všem.

V touze už vejít v rajskou říš,
Snoubenci svému hledět v líc,
ve sladkém spánku odcházíš
to jméno spásy šeptajíc.

Teď i nám srdce s tělem chraň,
aby je neposkvrnil hřích,
na Beránkově svatbě nám
pak vypros místo v nebesích.

Buď sláva tobě, Ježíši,
ty květe Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.

Ant. ke kant. P. M. Když přišel Ženich, prozíravá panna byla připravena, a proto vešla na jeho svatbu. (V době velikonoční: Aleluja.)