4. ledna

Bl. Anděly z Foligna, členky 3. řádu

Nezávazná památka

Anděla se narodila roku 1248 ve Folignu v Umbrii. Až do svých 40 let vedla normální rodinný život. Byla vdaná a měla několik dětí. V létě 1291 vstoupila do 3. řádu kajícníků sv. Františka; strhla s sebou k následování mnoho žen. Zaskvěla se nejen horoucí láskou k Bohu a bližním, zejména chudým, ale i pokorou a trpělivostí. Bůh ji zahrnul svými nebeskými dary. Velmi uctívala tajemství Kristova života a zanechala slavné doklady ryzí duchovní nauky, takže byla nazvána »učitelkou teologů«. Zemřela 4. ledna 1309, úctu potvrdil 7. května 1701 papež Klement XI.

Společné texty o svatých ženách.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z duchovních spisů blahoslavené Anděly z Foligna

(Autobiografia e scritti della B. Angela da Foligno, a cura di M. Faloci Pulignani, Citta di Castello 1932, s. 394–402)

Tajemství Vtělení je počátkem naší spásy

Můj Bože, učiň, abych byla hodna pochopit nejvyšší tajemství, které se vylévá z tvé Trojice přesahující všechno chápání a které tvá láska učinila možným: tvé svaté Vtělení, které je počátkem naší spásy. Toto Vtělení v nás působí dvojí: naplňuje nás láskou a dává nám jistotu o naší spáse. Ó nepochopitelná lásko! Není větší lásky než to, že se můj Bůh stal člověkem, aby mě učinil bohem. Ó nádherná lásko, ty ses zmařila, abys mne učinila bohatou, když jsi přijala naši podobu. Nezmařila ses takovým způsobem, že by z tebe nebo z tvé božské slávy bylo něco ubráno. Je to nepochopitelné tajemství tvého Vtělení, co mne nutí plnu obdivu takto mluvit. Ty, Nepochopitelný, jsi nyní uchopitelný; ty, Nestvořený, jsi nyní tvorem! Tebe, kterého nelze obsáhnout rozumem, lze si nyní představit! Tebe, Nedotknutelného, lze nyní držet v rukou! Můj Pane, dej, abych byla hodna vidět tvou propastnou lásku, kterou jsi nám prokázal svým svatým Vtělením! Dopřej mi, ó nestvořený Bože, pochopit hlubinu tvé lásky a tvé vroucí náklonnosti!

Učiň mě hodnou pochopit tu nevýslovnou laskavost, kterou jsi nám udělil, když jsi nám ve Vtělení ukázal svého Syna Ježíše Krista a když nám Syn zjevil tebe jako svého Otce. Dej, ó Nepochopitelný, ať poznám a pochopím tu lásku, s níž jsi mne stvořil! Dej, abych byla schopna zcela obsáhnout tvou nevýslovně drahocennou, vroucí lásku a ono milosrdenství bez hranic, s nímž jsi člověka od věčnosti vyvolil, aby patřil na tebe; na tebe, ó Nejvyšší, který ses snížil, abys pohlédl na nás.

Ó Nejvyšší Bytí, dej, ať pochopím tento dar, který přesahuje všechny dary: neboť všichni andělé a svatí mají jen tebe, svého milovaného; tebe vidí, tebe milují, do tebe jsou ponořeni. Ó Dare nade všechny dary, ty jsi jen a jen láska. Ó nejvyšší Dobro, ty se nám dáváš poznat jako láska a dáváš nám schopnost tuto lásku milovat! Všichni, kdo přijdou před tvou tvář, najdou spravedlnost podle míry své lásky. Jen opravdová láska vede toho, kdo rozjímá, k nazírání.

Zpěv po druhém čtení

Opovrhla jsem královstvím světa a každou pozemskou krásou pro lásku svého Pána Ježíše Krista. * Na něho hledím, jeho miluji; v něho jsem uvěřila, jeho si zamilovala.

V. Srdce mi překypuje radostnými slovy, přednáším králi svou báseň. * Na něho.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán. (Mt 12, 50)

Závěrečná modlitba

Bože, tys dal blahoslavené Anděle hlouběji nahlédnout do tajemství tvého Syna; pro její zásluhy a na její přímluvu dej i nám, kteří zde na zemi máme účast na slavení těchto tajemství, ať se můžeme radovat, až se nám zjevíš ve své slávě. Prosíme o to skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Všecko považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Ježíše Krista, svého Pána. (Flp 3, 8)