Sekulární františkánský řád

Mezinárodní rada

 

XVII. Generální kapitula OFS, Řím 9.–17. listopadu 2024

ZÁVĚREČNÉ POSELSTVÍ:

Odpovídajíce na Kristovo volání, ve společenství s církví, kterou založil, a povoláni darem spirituality zděděným od sv. Františka z Assisi, se zástupci OFS a YOUFRA, sekulárních františkánských bratrských společenství z celého světa, setkali v Římě na XVII. Generální kapitule, aby uvažovali a rozhodovali o budoucnosti našeho řádu.

Jsme naplněni radostí z poznání, že jsme milováni Bohem a že jsme stvořeni pro lásku, a proto cítíme potřebu poslat silné poselství všem: VY JSTE LÁSKA! Vy, muži a ženy, kteří každé ráno vstáváte do práce, školy, zapojujete se do sociálního, ekonomického, politického a kulturního života. Vy, dospělí, mladí, děti... s jistotami i pochybnostmi o své historii; se sny, nadějemi a obavami... Každý jeden z vás, vězte: Jste láska a jste milováni!

Bůh vás miluje a od chvíle, kdy na vás poprvé pomyslel a povolal k životu, až do dnešního dne vždy zachovával svou lásku a věrnost. Není vzdálený ani nepřítomný: doprovází vaše dny a sdílí vaše radosti i bolesti. Objevujíce lásku, kterou nám projevuje v každodenním životě, můžeme říci, že jsme skutečně živí, jen pokud milujeme. Tak jako František viděl Ježíše a byl ohromen pohledem na velkou lásku, kterou byl milován, nechme se i my pohnout, inspirovat Ježíšem i sebou navzájem! Ať naše životy a skutky prohlašují všem: „Bůh vás miluje! I já vás miluji!“

Jediným přáním našeho serafinského otce sv. Františka bylo, aby všichni lidé plně odpovídali na milost, kterou dostali jako synové Boha v Synu a stali se skutečnými bratry mezi sebou. Ve světle naší Řehole a způsobu života si vždy uvědomujme důležitost každodenního obrácení. Dovolme, abychom byli přeměněni a obráceni skrze naše bratry a sestry. Zachovejme ducha lásky v našich bratrských společenstvích, abychom v každém člověku rozpoznali osobu hodnou úcty. Sdílejme františkánskou spiritualitu a vložme veškerou naši sílu do obnovy bratrských společenství, abychom se stali významnými a viditelnými v církvi a společnosti. Svědectví bratrů a sester, která nám ukazují příklad přijímání Boží vůle i v nesnázích života, nám mohou pomoci více věřit a spoléhat se na Boha.

Bratři a sestry, uvědomme si, že opravdová a hluboká láska k sobě navzájem, služba bratřím a sestrám a naše vlastní pokora nám mohou pomoci překonat všechny problémy a výzvy v našich bratrských společenstvích. Tímto způsobem budeme schopni přivádět ostatní – děti, mladé a rodiny – blíže k Bohu a církvi. To, co nám umožňuje obnovovat církev, je společná cesta, pokorné srdce a společné hledání a rozlišování Boží vůle. Ale musíme začít sami od sebe!

Když věříme a vyznáváme, že plného života můžeme dosáhnout jen láskou a schopností proměňovat sebe sama zevnitř a jako důsledek také obnovovat a přeměňovat naše bratrská společenství, jsme si vědomi, že příležitostí a nadějí pro svět je LÁSKA, o které jsme během těchto dnů uvažovali. Jsme povoláni přinést Evangelium do našich životů a naše životy do Evangelia. Jak toho dosáhnout? Tím, že vykročíme z našich známých a bezpečných zón, protože jsme povoláni žít VE SVĚTĚ a se světem. Jak můžeme vědět, jak na to? Tak, že upřeme svůj pohled na Něho, na téhož, na kterého zaměřil svůj pohled František, když byl povolán obnovit církev. Tentýž Bůh vložil do naší přirozené svobody skutečný zázrak, schopnost odpovídat láskou, což přináší výzvu ochotně dávat život za druhé. Ve stejném zázraku nás On proměňuje blízkostí své lásky pro ty, kteří jsou nám blízcí i vzdálení. On se těší z radosti dítěte, které roste v bezpečí a pláče pro nenarozené i opuštěné, pro nechtěné děti; tančí v radosti mládí s nadějí, ale cítí osamělost mladého člověka, který se izoluje strachem a apatií. Bůh si váží potu toho, kdo pracuje pro obživu své rodiny a soucítí s těmi, kdo trpí nezaměstnaností. Kráčí plodnou cestou klidu a hledá v ruinách války ty, kteří se snaží přežít. Sedá si k rozhovoru v domě těch, kteří si užívají stability, ale kráčí i s migranty, kteří hledají své možnosti. Drazí bratři a sestry, není to to, co máme dělat? Co jsme povoláni žít?

Ano, je to tak!

Proto je naše poselství a naše slova také silnou výzvou: nechme se proměnit Boží láskou. STAŇME SE LÁSKOU pro naše bratry a sestry, milujme naše bratrská společenství – naše bratry a sestry v pokoře našich srdcí. Pojďme, kráčejme spolu, hledejme a rozlišujme v bratrství cestu, která vede k dokonalé lásce a milosrdenství.